Klimatické změny

Tato mapa zobrazuje všechny registrované kilometry, které byly nacestované letadly po celém světě. Jen v roce 2000 pasažéři procestovali 25 bilionů kilometrů (a toto číslo roste), což je vzdálenost jako bychom obletěli celou Zemi 630-tisíckrát. Na rozdíl od benzínu, nafty a topného oleje je letecké palivo osvobozeno od spotřební daně. Toto je kritizováno ekology, protože létání je kvůli vysokým emisím oxidu uhličitého jednou z ekologicky nejvíce škodlivých forem dopravy. Podle evropského práva se od roku 2005 může kerosin (letecké palivo) zdaňovat na národní úrovni, zatím to však udělalo jen Nizozemsko a Norsko. Od roku 2012 je letecká doprava v EU zahrnuta do systému obchodování s emisemi.To znamená, že všechny letecké společnosti, které fungují v rámci EU, musí kupovat uhlíkové kredity (emisní povolenky). Jen v roce 2012 vyprodukovala letecká doprava v Evropě 133 milionů tun emisí CO2. Ze všech emisí skleníkových plynů produkovaných dopravou připadá na letectvo zhruba 13 procent.

Tento diagram znázorňuje emise vyprodukované automobily na celosvětové úrovni. V roce 2011 byla na celém světě asi miliarda motorových vozidel, z toho zhruba 700 milionů osobních aut. Odhaduje se, že toto číslo se do roku 2050 ztrojnásobí, jelikož v Číně a Indii prudce narůstá počet automobilů. Celosvětová spotřeba energie bude proto kvůli silniční dopravě i nadále prudce stoupat. Zatímco v Evropě má auto každý druhý obyvatel, například v Tádžikistánu připadá jeden automobil na více než 2000 lidí. Mezitím jsou v průmyslových zemích na vzestupu auta s elektromotory, hybridními a palivovými články. Pro trhy v ekonomicky méně rozvinutých zemích se však vyrábějí technologicky zastaralá auta, která znečišťují životní prostředí. Silniční doprava se na emisích skleníkových plynů podílí téměř 80 procenty.

Tato mapa zobrazuje, kolik je na světě nákladních lodí, množství se počítá podle registrovaného nákladu. Tyto nákladní lodě se na celosvětové námořní dopravě podílejí 57 procenty, většina z nich připadá na lodě, které přepravují ropu. Vojenské a obchodní lodě se na globální námořní dopravě podílejí málo. Většina plavidel s vysokou nosností je registrovaných v Panamě, Libérii, na Maltě a na Kypru. Jen na Panamu připadá 26 procent z celkových globálních registrací. Námořní doprava se na emisích skleníkových plynů podílí zhruba 7 procenty.

Mapa ukazuje spotřebu paliva ve světě (plyn, uhlí, ropa, dřevo a jaderná energie), tedy to, co používáme například na vytápění, osvětlení, dopravu nebo výrobu zboží. Spotřeba je celkově mnohem vyšší na severní polokouli (zejména v Severní Americe, Evropě a Japonsku) než v zemích na jižní polokouli. Poptávka po energii však prudce narůstá v Číně a Indii. Obrovská množství CO2 se uvolňují především při spalování fosilních paliv (uhlí, plyn a ropa), a tak není divu, že většina emisí skleníkových plynů připadá na energetiku. Úspora energie a využívání obnovitelných zdrojů energie (geotermální, solární, větrná a vodní) směřují k udržitelné energetické politice.

Lesů ve světě postupně ubývá. Tato mapa ukazuje oblasti, ve kterých se proporčně vykácelo nejvíce lesů. Nejvíce jich je v Jižní Americe, zejména v Brazílii, která má celosvětově největší zalesněné plochy. Velké ztráty lesů hlásí i jihovýchodní Asie. Ubývají zejména z deštných pralesů v Indonésii. Pořádně vyčerpané jsou i deštné pralesy v Africe. Jsou to právě lesy, které zachycují oxid uhličitý. Stromy a rostliny absorbují CO2 ze vzduchu, uloží ho, a tím snižují emise skleníkových plynů v atmosféře. Velké lesní oblasti se však neustále zmenšují. Na místech, kde lidé vykáceli lesy, vznikají pastviny pro dobytek, pole pro pěstování sojového oleje nebo plantáže. Kácením a pálením stromů se CO2 uchované ve stromech uvolní, využívání vzniklé orné půdy pro zemědělské účely tak vytváří dodatečné emise skleníkových plynů.

Tato mapa ukazuje oblasti, ve kterých se vytváří úměrně nejvíce metanu a oxidu dusného. Za zvýšení emisí metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O) je zodpovědné zemědělství, ale i rozmrazování permafrostu v arktické tundře. Metan přispívá ke globálnímu oteplování přibližně 20-krát a oxid dusný zhruba 300-krát více než oxid uhličitý. Metan vzniká i při pěstování rýže, těžbě uhlí, výrobě energie, živočišné výrobě, na skládkách nebo při rozkladu organického materiálu bakteriemi. Oxid dusný se zas uvolňuje z dusíkatých hnojiv, přírodních hnojiv a ze živočišného odpadu, průmyslovými procesy a využíváním energie. Přibližně 11 procent skleníkových plynů na celém světě se vypouští do ovzduší kvůli zemědělství. V debatách o klimatických změnách jsou krávy často označovány jako "klimatické vražedkyně". A to proto, že trávicí trakt dobytka produkuje metan - zvířatům uniká plyn přibližně každých 40 sekund. Jelikož celosvětově spotřeba masa roste, rovněž narůstá i koncentrace metanu v atmosféře. V průběhu posledních 50 let se zvýšila šestinásobně.

Tato mapa ukazuje množství odpadu, který se hromadí ve městech. Spadá sem odpad z domácností, ale i odpad z veřejných institucí, jakými jsou například školy. Odpad zahrnuje obaly, papír, organický odpad, objemný odpad a nebezpečný odpad. Nejvíce odpadu na obyvatele produkuje Rusko, velmi málo odpadu je na Madagaskaru, v Burkina Faso, v Nepálu a v Kostarice. Zejména v ekonomicky rozvinutých zemích je mnoho nevratných věcí, které se v ekonomicky méně rozvinutých zemích běžně znovu používají. Tvorbu skleníkových plynů může snížit celkové předcházení vzniku odpadů nebo separace a likvidace odpadů. Objem odpadů však neustále narůstá, proto pokud chceme v této oblasti dosáhnout udržitelnosti, budeme muset podniknout nezbytné komplexní kroky. Odpad se na emisích skleníkových plynů podílí zhruba 4 procenty.