Chudoba

Index podílu chudých (Head Count Index - HCI)

Tento index, který používá především Světová banka, ukazuje kolik procent populace zemí žije z příjmu, který je nižší než určitá stanovená laťka chudoby. Chudoba se v tomto případě měří na základě příjmu. Za chudé se považují ti lidé, jejichž příjem nepokrývá jejich základní potřeby.

Index lidské chudoby (Human Poverty Index - HPI)

Index lidské chudoby využívá Rozvojový program Spojených národů (United Nations Development Programme - UNDP). Tento index nebere v úvahu, jaký má člověk příjem, ale používá následující tři nepeněžní indikátory:

1. 1. Pravděpodobnost, že se právě narozený nedožije 40 let věku
2. 2. Procento negramotných lidí
3. 3. Procento populace bez přístupu k pitné vodě, ke zdravotní péči a také procento dětí mladších pěti let trpících podvýživou.

Index může mít hodnotu od 0 do 100, kde nula představuje minimální chudobu.

Index lidského rozvoje (Human Development Index - HDI)

Index lidské rozvoje rovněž sestavil Rozvojový program OSN. Je podobný předchozímu způsobu měření chudoby, ale tento navíc bere v úvahu stupeň rozvoje v jednotlivých zemích. Skládá se z následujících tří částí:

1. 1. Očekávaná délka života
2. 2. Míra vzdělání - bere v úvahu očekávanou a reálnou průměrnou délku školní docházky (počet let)
3. 3. Životní standard měřený příjmem na jednotlivce podle parity kupní síly.

Tento index má hodnoty mezi 0 a 1. Země s nízkým HDI se považují za chudé, ty, které jsou blíže k jednotce, za bohaté.

Multidimenzionální (komplexní) index chudoby (Multidimensional Poverty Index - MPI)

Multidimenzionální index chudoby používá Rozvojový program Spojených národů od roku 2010, a to jako doplněk k indexu lidského rozvoje. Bere v úvahu tři složky lidského rozvoje: vzdělání, zdraví a životní úroveň. To vše se promítá do deseti indikátorů - počet zapsaných do školy a počet let školní docházky se týkají vzdělání, míra dětské úmrtnosti a výživa se týká zdraví a přístup k elektřině, přístup k pitné vodě, dostupnost toalet, bydlení, paliva na vaření a možnost vlastnit majetek měří životní úroveň. Za chudou se považuje domácnost, která trpí nedostatkem při více než 30-ti procentech indikátorů. Tento index by měl měřit chudobu přesněji než předešlý.

Participativní hodnocení míry chudoby (Participatory Poverty Assessment - PPA)

Tato metoda měření chudoby se pokouší přinést subjektivní pochopení chudoby prostřednictvím průzkumů a rozhovorů s lidmi. V popředí tedy nestojí soubor údajů, ale pohled lidí, kterých se chudoba týká. Světová banka konfrontovala své tvrdé měnové indikátory s výsledky tohoto hodnocení a výsledný dokument publikovala pod názvem „Voices of the Poor“ (Hlasy chudých).

Giniho koeficient (Gini-coefficient)

Giniho koeficient slouží k měření rozdělení bohatství a příjmů v zemi, čímž měří stupeň sociální nerovnosti. Pohybuje se v hodnotách od 0 do 1. Hodnota 0 znamená rovnoměrné přerozdělení. Čím je koeficient vyšší, tím je přerozdělení nespravedlivější.

Hrubé národní štěstí (Gross national happiness - GNH)

Hrubé národní štěstí je alternativou k HDP, tedy hrubému domácímu produktu, který definuje bohatství země založené na ekonomické produkci. Index hrubého národního štěstí měří devět oblastí, a to životní prostředí, kulturu, správu společnosti, vzdělání, zdraví, životaschopnost komunit, využití času, duševní blaho a životní úroveň. S myšlenkou přišel bhútánský král Jigme Singye Wangchuck, v jehož zemi se index použil poprvé. Najdou se i kritici indexu, kteří se mu vysmívají, ale například OSN se o něj zajímá a sleduje jeho vývoj.