Migrace

Tento modul prozkoumává, co vše se skrývá pod pojmem migrace a jaká je její historie.

Migrace jako část lidských dějin

Navzdory existenci zaoceánských či mezikontinentálních obchodních cest, kolonizaci, pracovní migraci a útěkům lidí před válkami, se do 15. století migrace mezi kontinenty vyskytovala jen vzácně. Avšak s "objevením" Ameriky se Evropa začala “globální expanze” lidstva. Nezbytnými podmínkami byly technologické a organizační inovace. Teprve od té chvíle jsme mohli začít mluvit o migraci na skutečné globální úrovni.

Do pohybu se daly, dobrovolně či nedobrovolně, masivní migrační pohyby. Velké koloniální mocnosti jako Španělsko, Portugalsko, Velká Británie či Francie obsadili během následujících 300 let části Ameriky, Afriky a Asie. To mělo obrovský dopad na celosvětovou populaci.

Úkol

Podívejte se na různá století. Pokuste se určit, kam migrují jednotlivé národnostní skupiny. Přiřaďte je k cílovým zemím i s vysvětlením, jak k tomu došlo. Znázornění poskytuje pouze stručný přehled a nepokrývá všechny migrační pohyby.

16. st. - začátek 19. st.

Kdy? Kdo? Kde? Vysvětlení
1500 - 1800 Španělé a Portugalci:Jižní Amerika Jižní Amerika Na cestu do Nového světa se vydali misionáři, obchodníci, plantážníci, řemeslníci, zemědělci, ale i trestanci, kteří museli vykonávat nucené práce. Celkově opustilo kontinent okolo 8 až 9 milionů Evropanů.
1500 - 1800 Afričtí otroci:Jižní Amerika, Karibik, jih Severní Amerika Jižní Amerika, Karibik, střední Amerika Do Ameriky bylo násilně trasportováno odhadem 11 milionů afrických otroků, zejména ze západní části Afriky.
1640 - 1880 Evropané, zejména Angličané a Irové: Severní Amerika Severní Amerika Ne všichni opouštěli Evropu dobrovolně. Například Anglie poslala od roku 1640 kolem 50 tisíc vězňů jako nádeníků do Virginie a Marylandu. V této době opustilo kontinent zhruba 15 milionů Evropanů.

19. století

V letech 1815 až 1930 opouštělo kontinent stále více a více Evropanů. Příběhy průkopníků inspirovaly další lidi v jejich cestě do Spojených států, Jižní Ameriky či Austrálie. Díky novým technologiím se cestování stalo jednodušší, zámořská migrace byla pohodlnější a netrvala tak dlouho. V tomto období opustilo starý kontinent zhruba 60 milionů Evropanů.

Kdo? Kde? Vysvětlení
Evropané: Austrálie Austrálie Zhruba polovinu přistěhovalců do Austrálie tvořily zpočátku odsouzenci. Angličané se jich takto chtěli zbavit. Na kontinentě zprvu převládal chov ovcí. Až s objevem zlata se do Austrálie začalo stěhovat mnoho dalších obyvatel z Asie a Evropy.
Evropané, Číňané, Japonci, Korejci: Sibiř Sibiř Sibiř se stala přístupnou pro zemědělské a průmyslové využití jen díky výstavbě Transsibiřské magistrály. Mnoho migrantů přilákala nejen těžba nerostných surovin a zemědělství, ale i stavba samotné železnice.
Číňané ze severu: do Mandžuska Mandžusko Do Mandžuska emigrovalo kolem 25 milionů Číňanů. Pracovní síla se zde uplatnila v dolech, na polích, i při výstavbě železnic. V Mandžusku se usadilo i mnoho Japonců. Tímto způsobem chtěla japonská vláda kontrolovat svou vlastní populaci a zajistit si novou "obilnici".
USA: do Evropy Evropa V 19. století se migrace oproti předešlým staletím změnila. Již nebyla jednosměrná. Po pár letech se mnoho emigrantů vracelo zpět do vlasti.
Číňané z jihu: do Thajska, Indočíny, Austrálie a na Filipíny Thajsko, Filipíny, Indočína, Austrálie Tak jako mnoho Indů a Evropanů, i Číňané, zejména ti z jihu, se stěhovali do jiných zemí, aby pracovali v zemědělství, hornictví a na stavbě železničních tratí. Z části směřovaly do asijských zemí, ale mnozí odcházeli i do Austrálie.
Indové: do jižní Afriky, Karibiku a na Mauricius Jižní Afrika, Maurícius, Karibik Zlatá a diamantová horečka v Jihoafrické republice a Zambii vyžadovala množství pracovních sil, značnou část přitom dokázali pokrýt samotní Afričané. Zakládaly se zde i obrovské plantáže cukrové třtiny, které rovněž potřebovaly pracovníky. Do těchto zemí se přistěhovali zejména Indové. Jakmile se v britských koloniích striktně prosazovalo, aby se nevyužívali otroci, nové příležitosti využila špatně placená indická pracovní síla.
Evropané: do Austrálie, Brazílie, Argentiny, Uruguaye, Chile a na Nový Zéland Austrálie, Nový Zéland, Brazílie, Argentína, Uruguay, Chile Na konci 19. století se migrace stále více přesouvala do jiných zemí, které přistěhovalce přitahovaly zejména kvůli zemědělství, ale i objevem nerostných surovin. Například Argentina se stala jedním z velkých světových exportérů díky modernizaci v zemědělství, objevení nových nalezišť cenných nerostných surovin a účasti na světovém obchodě. To vše podpořilo příliv nových migrantů do země, ve velkém se tam stěhovali zejména Italové.
Indové: do Barmay, Malajsie a na Srí Lanku Burma, Srí Lanka, Malajsie V letech 1846 až 1932 opustilo Indii až 28 milionů obyvatel. Někteří odešli pracovat na plantáže do britských kolonií. Mnohem více jich však odešlo do jiných asijských zemí, které právě v té době modernizovaly zemědělství.

20. st.

V letech 1815 až 1930 opouštělo kontinent stále více a více Evropanů. Příběhy průkopníků inspirovaly další lidi v jejich cestě do Spojených států, Jižní Ameriky či Austrálie. Díky novým technologiím se cestování stalo jednodušší, zámořská migrace byla pohodlnější a netrvala tak dlouho. V tomto období opustilo starý kontinent zhruba 60 milionů Evropanů.

Kdo? Kde? Vysvětlení
obyvatelé francouzských kolonií: do Francie Francie Samotná Evropa byla během staletí evropské expanze jen zřídka cílem migrantů. Od přelomu století však byla podporována migrace "mozků" z koloniálních zemí, která pokračuje dodnes. Od té doby si první migranti z Afriky, Asie a Amerik razili cestu na evropský kontinent.
Západoafričané, Číňané, Indové: do Evropy Evropa První světová válka si vyžadovala vojáky. Francie je naverbovala ze svých kolonií, především ze západní Afriky, Británie zase z Indie a Číny.
Evropané: jinam v rámci Evropy Evropa První světová válka podnítila masivní vlnu migrace v rámci Evropy. Například z východní Evropy lidé utíkali z frontové linie směrem na bezpečnější západ. Státy také využívaly uprchlíky proti menšinám - prostřednictvím cíleného usazování uprchlíků "ředili" populaci menšin. První světová válka přispěla k posílení nacionalismu. V meziválečném období se lidétaké ve velkém přesídlovali - mnozí se po válce vraceli domů, jiní museli své domovy opustit po vytyčení nových hranic.
obyvatelé (bývalých) kolonií: do Evropy Evropa Stále více a více obyvatel z kolonií se po 2. světové válce rozhodlo odstěhovat do Evropy. Po válce pomalu, ale jistě proběhla dekolonizace.
Alžířané: do Francie Francie Ne ve všech zemích proběhl proces dekolonizace mezi lety 1945 až 1960 pokojnou cestou, příkladem je například koloniální Alžírsko, odkud uprchlíci utíkali přímo do Francie.

  • Co bylo hlavní hnací silou migrace mezi 15. a 19. stoletím?
  • Co bylo motorem migrace od 20. století?
  • Co usnadnilo migraci?
  • Co jste v souvislosti s intenzitou migrace postřehli na obdobích let 1500 - 1800, 1800 - 1900 a 1900 - 1960. Které kontinenty migranti preferovali a které národnosti se do nich stěhovali?