Migrace

Tento modul prozkoumává, co vše se skrývá pod pojmem migrace a jaká je její historie.

Pevnost Evropa

  1. "Každý má právo volně se pohybovat a svobodně si volit bydliště uvnitř určitého státu."
  2. "Každý má právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země."
Článek 13 Všeobecné deklarace lidských práv

Toto lidské právo je však na celém světě omezováno hranicemi a dalšími různými překážkami.

Omezování lidských práv najdeme i na hranicích EU a Spojených států, kam putuje mnoho lidí, aby mohli začít žít lepší život.

USA

Hranice mezi Spojenými státy a Mexikem měří 3144 kilometrů a je jednou z nejčastěji překračovaných hranic vůbec. V roce 2006 byla legálně překročena asi 250milionkrát. Počet nelegálních imigrantů z Mexika, Guatemaly, Salvadoru, Hondurasu, Nikaraguy a Ekvádoru se odhaduje na 350 tisíc.

Většinou se jedná o mladé muže ze Střední Ameriky, kteří sedí po stovkách na střechách nákladních vlaků a cestují tisíce kilometrů, aby překročili mexicko-americkou hranici. Ve snaze omezit nelegální přistěhovalectví začaly Spojené státy na hranici budovat plot, který by měl měřit 1125 kilometrů a chránit by ho mělo šest tisíc strážníků.

Bývalý mexický prezident Felipe Calderón přirovnal plot na hranici k berlínské zdi. Stavbu kritizovaly i organizace na ochranu lidských práv, jako například Amnesty International. Odhaduje se, že každý rok při pokusu o nelegální překročení této hranice umře 250 až 500 lidí. Jen v roce 2010 zemřelo při pokusu přejít poušť Sonoran v Jižní Arizoně 253 lidí.

Na webové stránce německé televize se podívejte na sérii fotek z americko-mexické hranice photo series.

EU - Afrika

Od vzniku Evropské unie se postupně zlikvidovaly hranice mezi jednotlivými zeměmi EU. Zároveň však EU stále více posilovala své vnější hranice. Díky tomu se začal používat výraz "pevnost Evropa".

Zrak evropské veřejnosti se upírá na středomořské země. Ze Španělska, Itálie či Řecka můžeme v médiích neustále vidět záběry přistěhovalců a uprchlíků, a to zejména z Afriky, kteří se chtějí do Evropy dostat na přeplněných dřevěných lodích. Lidé často čekají měsíce, ba i roky, aby se sem mohli dostat z Maroka a jiných afrických středomořských zemí. V Maroku se podle odhadů tamního ministerstva vnitra nachází zhruba 20 tisíc lidí ze subsaharské Afriky, kteří by se rádi dostali do Španělska

Aby v tom Španělsko, Itálie a Řecko nebyli sami, zřídila EU Evropskou agenturu pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států, agentura má zkratku Frontex (z francouzského "Agence européenne pour la gestion de la coopération opérationnelle aux Frontières extérieures") Jedná se o společnou agenturu Evropské unie se sídlem ve Varšavě, která má chránit vnější hranice EU proti nelegálním přistěhovalcům.

Prohlédněte si nejčastější cesty ilegálních imigrantů most common routes, jak je ukazuje samotný Frontex. Hlavní migrační trasy se však nacházejí ve vzduchu. Mnoho migrantů přichází do země na turistická víza, když jim víza vyprší, zůstanou v zemi nelegálně.

Zde můžeme vidět jako Frontex chránil středomořské země v roce 2009: http://clandestinenglish.files.wordpress.com/2009/05/keyseaoperationfrontex.jpg

Mnohé lidskoprávní organizace kritizují Frontex kvůli vojenským obranným nástrojům používaným proti uprchlíkům v oblasti Středozemního moře. Uprchlíci zadrženi na moři mají právo požádat o azyl. Pokud čelí pronásledování nebo špatnému zacházení, neměly by být posíláni zpět. Podle organizace Pro Asylum zemřelo na vnějších hranicích EU za 20 let (do roku 2008) asi 8100 lidí. Jen samotný rok 2007 přinesl kolem dvou tisíc obětí.

Uprchlíci ze Senegalu v roce 2009 popsali svůj pokus o emigraci lodí takto: "Měli jsme se plavit už jen tři dny, když nás zastavila policejní loď. Nedali nám vodu. Vyhrožovali nám, že zničí naši loď, pokud se okamžitě neotočí zpět. Téměř jsme zemřeli žízní a na palubě jsme měli mrtvá těla. Museli jsme se však vrátit do Senegalu.