Gender

Rovnost pohlaví v rozhodovacích procesech

Rovnost pohlaví v rozhodovacích procesech se týká dvou oblastí: politické participace žen a zastoupení žen ve vedení společností.

Zápas za politickou participaci žen, stejně jako přístup k placené práci, má kořeny už v první vlně feministického hnutí. Vychází z přesvědčení, že ženy mají mít právo rozhodovat samy o svých životech - i prostřednictvím přijímání politických rozhodnutí. Pro dosažení tohoto práva je nezbytné mít podíl na politické moci.

V oblasti rozhodovacích procesů hraje významnou roli skleněný strop a skleněný výtah.

Jedna z možností, jak dosáhnout rovnosti v zastoupení žen a mužů v rozhodovacích procesech kvóty. Quotas

Kvóty jsou mechanismem, který se v minulosti ukázal jako nejefektivnější. Je třeba připomenout, že kvóty pro ženy jsou pouze dočasným opatřením, které má překonat bariéru vyplývající z genderových stereotypů.

Kvóty jsou přitom v politice běžným jevem. Každá politická strana si stanovuje určité "vyhrazené" pozice pro zástupce různých oblastí - existují kvóty národnostní, regionální a podobně. Souvisí to se snahou politických stran získat co nejvíce volebních preferencí. Je zarážející, že právě kvóty na základě pohlaví vyvolávají časté odmítnutí. Kvóty samy o sobě nezajistí prosazení genderových politik. Zajistí jen zastoupení žen (v ideálním případě) na volitelných pozicích. Je však možné předpokládat, že ženy, které volené pozice získají, budou i na základě vlastních zkušeností podporovat politiky, které přispějí k vyváženějšímu zastoupení žen ve všech oblastech společenského a politického života.

Pokud mluvíme o kvótách, je několik možností, jak je lze prosadit. Může jít o zákonem stanovené kvóty, ale také o dobrovolné kvóty, kdy jednotlivé subjekty samy určí určitou minimální hranici zastoupení žen a mužů ve svých rozhodovacích strukturách. Je možné pro kvóty i motivovat - finančně, úlevami, jinou podporou.Ideálním modelem je model "zipu" - kdy jedno pohlaví vždy střídá druhé. Na základě zkušeností z různých zemí se jako kritická hranice ukázala 30%-ní zastoupení pro prosazení zájmů určité skupiny (v našem případě hlavně žen). Kromě zákonem stanovených kvót je možné motivovat politické strany, nebo firmy pro dobrovolné kvóty - ať už podporou jejich prestiže, nebo podmíněnými úlevami či dotacemi.

Nejčastější výhradou vůči zajištění zastoupení žen na kandidátních listinách politických stran, nebo managementu je argument, že "ženy samy o to nestojí - prostě nechtějí do politiky". Pro každého předsedu nebo předsedkyni strany by nezájem nějaké sociální skupiny participovat na politice za její stranu měl být spíše důvodem k zamyšlení (co jsme to za stranu, že za nás ženy odmítají za kandidovat - co děláme špatně?), než argumentem pro odmítnutí jejich podpory .

Úkol

• Zjistěte, kolik žen bylo na volitelných pozicích těch politických stran, které se ve vaší zemi dostaly do parlamentu.
• Zjistěte, jaká témata rovnosti pohlaví byly ve volebním programu vítězné politické strany v posledních volbách a které se dostaly do vládního programu.
• Co by podle vás bylo možné udělat pro to, aby se zvýšil zájem žen spolupracovat více s firmami/organizacemi/poitickými stranami?