Klimatické změny

Cvičení 1

Z historie klimatu víme, že poslední doba ledová začala před 2,6 miliony lety a přetrvává až do současnosti. Doba ledová sestává z chladných a teplých období, v současnosti žijeme v meziledovém, tzv. interglaciálním období. Průměrná teplota činí 15 stupňů Celsia. V letech 1906 až 2005 vzrostla teplota na Zemi o 0,74 stupně Celsia, a v globálu je nejteplejší za posledních 1000 let. Nárůst teploty však není všude stejný, například kontinenty se ohřívají rychleji než oceány a oteplování má mnohem výraznější vliv na polární oblasti.

Odchylka od průměrné teploty Schwarzenbach, René / Müller, Lars / Rentsch, Christian / Lanz, Klaus [HrsgIn] (2011): Mensch Klima! Wer bestimmt das Klima? Baden (CH): Lars Müller Publishers

Vědci z NASA nedávno ukázali, že nárůst teploty ve vzduchu blízko povrchu se za posledních 15 let zastavil. Vědci tento vývoj nepředpokládali a proto ho neumí jasně vysvětlit. Příčinou může být oteplování oceánů, vliv sucha ve stratosféře, plyny obsahující síru či studená voda vlévající se do Tichého oceánu vlivem La Niña (opak již zmíněného El Niño). Jaký však mají vliv sluneční záření, průmysl, vytápění, exhalace automobilů, oceány a sopky na oblačnost a vodní cyklus není zcela jasné. Možné příčiny jsou tedy pouze odhady a nejistoty v prognózách klimatu jsou velké. Bude zajímavé sledovat, jak bude tuto pauzu v oteplování hodnotit nejnovější zpráva IPCC z roku 2014.

Jisté však je, že industrializace zvýšila koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Existuje okolo 30 skleníkových plynů. Dnes se přirozený skleníkový efekt zesiluje kvůli emisím skleníkových plynů, které uvolňují lidé. Například koncentrace CO2 se za posledních 160 let zvýšila o 40 procent a koncentrace metanu se více než zdvojnásobila. Které skleníkové plyny hrají v diskusi o klimatu důležitou roli?

Úkol

Zkuste ke koláčovému grafu přidělit různé plyny. Až budou všechny skleníkové plyny na správném místě, uvidíte jakou měrou se podílejí na skleníkovém efektu.

Zajímavé je, že různé plyny zachycují tepelnou energii s různou účinností, například takový metan přispívá ke globálnímu oteplování asi 20-krát a oxid dusný přibližně 300-krát více než CO2. Kromě toho zůstávají jednotlivé plyny v atmosféře různě dlouho. Jak přesně?

Pokuste se přiřadit různá časová období k jednotlivým plynům:

Nyní si ještě potřebujeme objasnit, kterými činnostmi se uvolňují umělé skleníkové plyny. Přiřaďte do grafu různé zdroje emisí skleníkových plynů. Jakmile budou všechny výrazy na správném místě, uvidíte přesné procentuální podíly.

Poznámka

Rašelina je organický sediment, který se vyskytuje v bažinách a v sušeném stavu je hořlavá. Rašelinové požáry jsou tedy podzemní požáry. Obvykle vznikají tam, kde je uměle snížena podzemní voda a nevyskytují se tam deště či lesní požáry. Šance, že nastane rašelinový požár, roste při vysokých teplotách vzduchu, nízké vlhkosti a větru.

Zdroje

http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg3/en/contents.html
http://www.spiegel.de/wissenschaft/natur/stillstand-der-temperatur-erklaerungen-fuer-pause-der-klimaerwaermung-a-877941.html
http://www.unep.org/pdf/2012gapreport.pdf
http://www.epa.gov/climatechange/ghgemissions/global.html
https://de.wikipedia.org/wiki/Torf#Nat.C3.BCrliche_Torffeuer
Schüppel, Katrin (2007): Klimawandel und Klimaschutz. Informationen, Hintergründe, Diskussionsanregungen. Mülheim/Ruhr: Verl. an der Ruhr
Dow, Kirstin/ Downing, Thomas E. (2007): Weltatlas des Klimawandels. Karten und Fakten zur globalen Erwärmung. Hamburg: Europäische Verlagsanstalt