Gender

Tento modul objasňuje, co znamená rovnost pohlaví a jak se genderové role promítají do našich každodenních životů.

Genderová rovnost a politika

Díky feministickému hnutí se lidská práva žen stala předmětem mezinárodního zájmu. První významný a dosud nejdůležitější dokument garantující lidská práva žen je Convention on the Elimination of All Forms of Discrimination against Women (CEDAW), nazývaný také Women Treaty. Velký význam měla i Beijing Platform for Action. Oba dokumenty představují důležitý výchozí rámec mezinárodní garance lidských práv žen a navazují na ně i další dokumenty mezinárodního a regionálního charakteru.

Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW - The Convention on the Elimination of All Forms of Discrimination against Women):

Úmluvu přijalo Valné shromáždění OSN v roce 1979. Poprvé byly genderové stereotypy označeny jako nebezpečné a jako překážka plného uplatňování lidských práv. V této souvislosti považujeme za klíčový článek 5: "Státy, smluvní strany, přijmou veškerá příslušná opatření: a) ke změně společenských a kulturních zvyklostí pokud jde o chování mužů a žen s cílem dosáhnout odstranění předsudků a zvyků a všech jiných praktik založených na myšlence podřazenosti a nadřazenosti některého z pohlaví nebo na stereotypních úlohách mužů a žen;"

Z tohoto znění je zřejmé, že genderové stereotypy jsou vnímány jako základní překážka rovnosti pohlaví.

Institutem garance práv deklarovaných Úmluvou je Výbor pro odstranění diskriminace žen, složený z dvaceti tří odbornic a odbornků volených smluvními stranami Úmluvy a nezávislých od vlád států, jejichž jsou občany. Úkolem Výboru je posuzování pokroku při plnění Úmluvy (Čl.17), a to na základě zpráv jednotlivých signatářských států. Státy jsou povinny předkládat Výboru zprávy o legislativních, soudních, administrativních a/nebo jiných opatřeních, která přijaly k realizování Úmluvy ve své zemi. Tyto zprávy se předkládají "alespoň každé čtyři roky a dále kdykoli o to Výbor požádá" (článek 18, b).

Pekingská akční platforma

Pekingská akční platforma je podrobnějším rozpracováním rezoluce z Fourth World Conference on Women, která se konala v Pekingu v roce 1995. "Cílem akční platformy je vytvořit podmínky, ve kterých by všechny ženy mohly plně využívat svá lidská práva. Nicméně je třeba mít na paměti význam národních a regionálních specifik a různých historických, kulturních a náboženských tradic, je povinností všech států - bez ohledu na jejich politický, hospodářský a kulturní systém - podporovat a chránit všechna lidská práva a základní svobody. " (Kap.2 , odst. 9)

Akční platforma formuluje 12 Strategických oblastí: ženy a chudoba, vzdělávání žen; ženy a zdraví; násilí páchané na ženách; ženy a ozbrojený konflikt; ženy a ekonomika; ženy v rozhodovacích procesech; institucionální mechanismy pro posílení žen; lidská práva žen; ženy a média; ženy a životní prostředí; dívky a mladé ženy.

Součástí prosazování rovnosti pohlaví je koncept, který představuje hlavně v EU klíčovou strategii: