Klimatické změny
Tento modul se zabývá příčinami, příznaky a dopady klimatických změn na lidi a planetu.
Přírodní faktory
Klima se měnilo dlouho předtím, než se lidé vůbec objevili na povrchu planety.
Díky následující úloze se dozvíte, jak příroda ovlivňuje klimatické změny.
Aktivita této hvězdy je kolísavá. Uvolňuje proměnlivá množství energie, což ovlivňuje klima na naší planetě.
Má vliv na příliv a odliv na Zemi, a tedy i na velké oceánské proudy, které prostřednictvím ochlazování či oteplování prostoru, ovlivňují klima.
Podobně jako při sopečné erupci se do atmosféry dostanou částice, které mohou přispět ke změně klimatu.
Během období 100 tisíc let se mění z téměř kruhové na eliptickou. To ovlivňuje průměrné roční teploty.
Při této erupci se plyny a popel dostanou vysoko do atmosféry, což může zamezit vyzařování tepelné energie. To může následně přispět k ochlazování Země.
Pokud se průměrné počasí za dlouhé období změní, nemá to co dočinění jen s atmosférou, ale i se zemským pláštěm, oceány a vodou, ledem a sněhem, biosférou a nakonec i se slunečním systémem. Pohyby tektonických desek a výkyvy ve sluneční aktivitě v důsledku dlouhodobých změn v oběžné dráze Země však hrají ve vztahu ke klimatickým změnám v 20. století jen vedlejší roli. Klimatické změny zapříčiněné sopečnými erupcemi mají jen krátké trvání, obvykle několik let. Dobře zdokumentované jsou vlivy výbuchu sopky El Cichon (1984 Mexiko) nebo Pinatubo (Filipíny, 1991). Sluneční aktivita se mění přibližně každých jedenáct let, množství slunečních skvrn buď klesá nebo se zvyšuje, což následně zvyšuje nebo snižuje množství vyzařované energie - jde však pouze o desetiny stupňů. Aktivními činiteli v klimatickém systému jsou také uhlík a vodní cyklus, ale i vegetace a oceánská cirkulace. Pochopit přírodní příčiny klimatických změn je díky velkému množství proměnných velmi složité, přičemž pochopení neusnadňují ani interakce mezi jednotlivými faktory. Pokud například slunečního záření ubývá, v Arktidě a Antarktidě se rozšiřuje ledová pokrývka a oceán chladně. Rozsáhlejší ledová pokrývka následně odráží více slunečního záření, což vede k dalšímu ochlazování atmosféry. Chladné oceány dokáží následně absorbovat více CO2 z atmosféry, čímž se snižuje vliv skleníkového efektu, což také přispívá k ochlazování. Oteplování tyto procesy obrací naruby.
Zdroje
Woodward, John (2008): Klimawandel. Ursachen, Auswirkungen, Perspektiven. Hildesheim: Gerstenberg Verlag
http://www.wikipedia.org/
http://www.ans.geesthacht.de/index.php?option=com_content&view=article&id=102:erdkundeprojekt-klimawandel&catid=79&Itemid=479&showall=&limitstart=2
http://blogs.ethz.ch/klimablog/2010/04/08/wie-beeinflussen-naturliche-faktoren-den-klimawandel/
http://bildungsserver.hamburg.de/ursachen-von-klimaaenderungen/2049134/ursachen-allgemein.html
Je větší šance, že se ze srážek vytvoří na pólech sníh a led, když se tam nachází pevnina. Sníh a led snadněji formují na pevnině, protože ta odráží více slunečního záření než voda a tudíž je chladnější. Led a sníh zase odrážejí více slunečního záření, což vede k ochlazování a tvorbě dalšího ledu. Posun litosférických desek by proto ovlivnil klima.