Kritické myšlení

Co je kritické myšlení?

"Známkou vyškolené mysli je schopnost zabývat se myšlenkou, aniž by ji mysl akceptovala." Aristoteles

Když se zeptáme, co je to kritické myšlení, zjistíme, že si ho mnozí spojují s něčím negativním, s čímsi, co poukazuje na chyby. Jako například, když nás kritizuje máma. To však není jediný význam slova kritika. V případě kritického myšlení jsou negativní postoje dokonce spíše obtíží než předpokladem pro dosažení kvalitního výsledku. Mohou totiž zastřít racionální nestranný úsudek, na kterém by kritické myšlení mělo stát.

Kritické myšlení nebo i kritická analýza je souhrn vědomých postupů a dovedností, které můžeme využít při posuzování pravdivosti či míry manipulace obsažené v informaci, která se k nám dostává. Může jít o jakoukoliv informaci - textovou, zvukovou či vizuální. Můžeme ho najít na Západě od antického Řecka (Sokratova metoda) i na Východě od starověké Indie (buddhistická literatura).

Základem procesu kritického myšlení je vědomé přemýšlení o přijímaných informacích, jejich aktivní posuzování, kladení otázek, berouce přitom v úvahu víceré možné perspektivy, potenciální dopad vlastních stereotypů, naučených předpokladů či předsudků, jakož i případné zájmy informujícího.

Abychom to udělali pořádně, musíme systematicky zmapovat naše vlastní myšlenky a nebrat informace jako zaručené pouze na základě jejich vzhledu, ale analyzovat je a zjistit zda jsou přesné, jasné, relevantní nebo logické. Proto bez ohledu na to, zda je myšlenka zahrnuta v argumentování, měli bychom ji analyzovat, zkoumat z různých úhlů pohledu, dosadit do konkrétního kontextu.

Myslet kriticky se nedá naučit přes noc. Nestačí znát pravidla a postupy, schopnost kriticky myslet je třeba vědomě tříbit a využívat. A nejen to - v první řadě je třeba se zbavit starých, nekritických návyků. Teprve pak budeme schopni si osvojit návyky kritického myšlení.

Einsteinův citát zmíněný na začátku modulu nás vyzývá, abychom se nepřestali ptát. Na co se můžeme ptát?

• Co jsou závěry a cíle informací? Proč si to myslíme?
• Jaký druh slov volíme?
• Odkud informace pochází? Z jakých zdrojů?
• Jaký druh argumentů používáme? Obsahují nějaké manipulativní techniky?
• Obsahuje náš argument předsudky nebo stereotypy?
• Jaký může být důsledek informací? Kdo je cílovou skupinou informací?
• Jsou v informacích obsaženy nějaké jiné úhly pohledu? Jaká je jejich pozice v souvislosti s informací, kterou obsahuje?