Životní prostředí

Tento modul se zabývá environmentálními tématy, rolí lidí v nich, a co vše můžeme dělat pro udržitelný rozvoj naší planety.

Strava

Přibližně čtvrtinu průměrné evropské ekologické stopy má na svědomí oblast stravy. Lidé používají stále více a více umělých hnojiv a pesticidů, kvůli čemuž se zemědělství stává energeticky náročnějším. Produkce potravin, především masa, vyžaduje obrovské plochy půdy. Orná půda v Africe, Asii a Latinské Americe se však prodává nejen k produkci potravin, ale také na výrobu paliv z biomasy a průmyslových surovin. Toto tzv. zabírání půdy (tzv. land grabbing) vede například k tomu, že na intenzivně zavlažovaných polích v Etiopii se pěstují rajčata a chřest pro mezinárodní hotelové společnosti nebo kukuřice a palmový olej na výrobu biopaliv v Evropě, zatímco velká část místního obyvatelstva trpí podvýživou a samotné země musí potraviny dovážet.

Zatímco lidé v zemích globálního Severu snědí v průměru 80 kilo masa za rok, v zemích globálního Jihu je to jen 32 kilo na osobu. Za tuto nerovnováhu jsou do jisté míry zodpovědné kulturní i náboženské faktory, ale i nižší dostupnost a relativně vysoká cena jeho produkce. S globálním rozvojem a růstem ekonomik proto poroste i spotřeba masa. To má za následek, že na pro krmení dobytka používáme až jednu třetinu celosvětové úrody obilí. Kromě zvyšující se životní úrovně, která umožní více lidem pravidelně konzumovat maso, se bude zvětšovat i velikost světové populace jako celku, s čímž bude růst i poptávka po potravinách. Kvůli rostoucí produkci masa životní prostředí trpí. Na to, abychom mohli chovat dobytek, kácíme stále více a více deštných pralesů, v masném průmyslu se spotřebovává velké množství vody. Kromě toho má na Zemi a biologickou rozmanitost negativní vliv i pěstování monokulturních plodin.