Globalizace

Momentálně žije na světě více než sedm miliard lidí. Zhruba 60 procent jich žije v Asii. Hodně prostoru zabírá na této mapě Indie a Čína, dvě země s nejvyšším počtem obyvatel na světě. Velikost země na mapě závisí pouze na její populaci. Například Súdán, největší africká země, má menší populaci než Egypt a Jihoafrická republika. Světová populace by měla podle odhadů v následujících letech i dále narůstat, přičemž 97 ze 100 narozených dětí přijde na svět v zemích globálního Jihu..

Z této mapy můžeme vyčíst, kolik emisí CO2 vypouštějí do ovzduší jednotlivé země. Emise CO2 jsou hlavní příčinou skleníkového efektu a globálního oteplování. Nejvíce emisí produkuje Severní Amerika, Evropa, Japonsko a Čína. V Číně emise CO2 rapidně narostly v posledních letech, což udělalao z této asijské země největšího producenta emisí na světě.

Lesů ve světě postupně ubývá. Tato mapa ukazuje oblasti, ve kterých se proporčně vykáceloi nejvíce lesů. Nejvíce jich je v Jižní Americe (v Brazílii), kde jsou celosvětově největší zalesněné plochy. Velké ztráty lesů hlásí i jihovýchodní Asie. Ubývá zejména deštných pralesů v Indonésii. Podobně jsou na tom ale i deštné pralesy v Africe.

Na této mapě můžeme vidět, v jakých zemích každý rok umírá nejvíce lidí na podvýživu. Hladem a podvýživou trpí téměř miliarda lidí na celém světě. 90 procent z nich žije v Asii a Africe (především v Indii a v zemích na jih od Sahary). V Africe trpí hladem každý pátý a v Asii každý desátý člověk. Podvýživa je hlavní příčinou úmrtnosti kojenců. Zatímco velká část světa hladoví, v zemích globálního Severu narůstá obezita, která je paradoxně rovněž příčinou mnoha nemocí.

Evropy a Severní Ameriky tvoří méně než 16 procent celosvětové populace, jejich ekonomiky představují více než 50 procent globálního HDP. Pro srovnání Asie generuje zhruba 30 procent globálního HDP, ale žije zde cca 60 procent světového obyvatelstva. Všechny africké země se dohromady dělí o 2,6 procenta celosvětového HDP, což znamená, že mají nejmenší podíl na celosvětovém blahobytu. Skrytá ekonomika, vzájemná pomoc sousedů, péče o děti a starší, nepeněžitá ekonomika (ekonomika založená na samozásobování v objemech dostačujících jen na přežití), se do HDP nezapočítávají. Zvýšení HDP je prioritou zejména v zemědělských oblastech Afriky, Asie a Latinské Ameriky.

Mezi paliva patří například plyn, uhlí, benzín, atomová energie či dřevo. Tato mapa ukazuje, že severní polokoule jich spotřebuje mnohem více než jižní. Nejvyšší spotřeba paliv na jednoho obyvatele je v Lucembursku, nejnižší v Bangladéši.