Životní prostředí

V roce 2007 se mezi nejznečistenejšími místy na světě ocitli: Sumgait (Ázerbájdžán), Linfen a Tianying (Čína), Sukinda a Vapi (Indie), La Oroya (Peru), Dzerzhinsk a Norilsk (Rusko), Černobyl (Ukrajina) a Kabwe (Zambie). Nejvíce se o znečišťování přičinili těžké kovy, chemický odpad z průmyslové výroby, těžba, ale také emise z dopravy či radioaktivita.

Spojené arabské emiráty jsou zemí, která potřebuje k zajištění spotřeby a následného zbavení se odpadů největší plochu území na jednoho obyvatele, potřebuje až 10,7 globálního hektaru na osobu. Jeden globální hektar je hektar průměrně biologicky produktivní plochy Země. Na celém světě představuje ekologická stopa na jednu osobu 2,7 globálního hektaru. Ekologické stopy rozvinutých zemí jsou však čtyřikrát větší než ekologické stopy méně rozvinutých zemí. V Číně představuje ekologická stopa 2,2 globálního hektaru na osobu, v USA 8 globálních hektarů a v Angole jeden globální hektar.

Kdyby všichni lidé na planetě žili stejným konzumním způsobem života, na jaký si navykli obyvatelé zemí globálního Severu, potřebovali bychom na život ne jednu, ale šest planet.

Na celosvětovou produkci papírových kapesníků každý den padne až 270 tisíc stromů. Skoro polovina ze všech průmyslově pokácených stromů jde na výrobu papíru, který končí především na evropských, amerických a čínských trzích. Jen v Německu se použije třikrát tolik papíru než na celém africkém kontinentu.

Na celém světě se každou minutu zničí zhruba 25 hektarů lesa. To představuje plochu rovnající se přibližně 35 fotbalovým hřištím. Většina těchto lesů se kácí kvůli tomu, aby se mohla půda využívat k zemědělským účelům.

Spotřeba vody ve světě se od roku 1950 ztrojnásobila. Zhruba 70 procent veškeré vody se využívá v zemědělství. Jelikož v mnoha regionech množství srážek klesá, stále více orné půdy je nutné zavlažovat uměle. Na celém světě se zhruba 2,8 miliardy lidí potýká s problémy v přístupu k vodě. Bez výrazných změn ve využívání vodních zdrojů se toto číslo v následujících letech rapidně zvýší.

Kolem 40 procent úlovku házejí rybáři zpět do moře. Při lovu některých druhů ryb či mořských živočichů je toto číslo ještě vyšší. Například na ulovení jednoho kilogramu krevet se odchytí 20 kilo nežádoucího vedlejšího úlovku.

Jeden živočišný nebo rostlinný druh vymře na Zemi každých 15 minut. I když mnohé druhy vymírají přirozeně, vymírání výrazně narůstá kvůli aktivitám lidí, zejména kvůli odlesňování, znečišťování životního prostředí, intenzivnímu zemědělství a nadměrnému lovu ryb.

Na výrobu jednoho šálku čaje (pěstování, sklizně, zpracování, přeprava a zhotovení) je potřebných zhruba 140 litrů vody. Voda, která je spojena s pěstováním a produkcí, se nazývá “virtuální voda”.

20. dubna 2010 explodovala vrtná plošina Deepwater Horizon. Dokud se nepodařilo následný únik ropy zastavit (trvalo to 87 dní), vyteklo do vod Mexického zálivu přibližně 780 milionů litrů ropy. Dokážete si vůbec takové množství ropy představit? Pokud byste naplnili Empire State Building v New Yorku ropou od přízemí až po střechu, potřebovali byste 13 stejných budov, aby se do nich vešlo takové množství ropy.

HPI se vypočítá vynásobením průměrné očekávané délky dožití s pocitem blaha (experienced well-being), což se pak rozdělí hodnotou ekologické stopy. Index měří osobní bohatství, ale také ekologické následky různých způsobů života. Výsledek globálního srovnání indexu ukazuje, že mezi subjektivním pocitem blaha a růstem bohatství není souvislost. Například život na Vanuatu - na malém ostrovním státě v Oceánii - je "nejlepší", ale ne proto, že jsou tam lidé nejšťastnější a žijí nejdéle. Spíše proto, že žijí relativně dlouho a zdravě, aniž by příliš zraňovali planetu.