Klimatické změny

Původ řeckého slova "klima" znamená náklon nebo sklon. Jeden z nejdůležitějších faktorů, který ovlivňuje klima, je Slunce. Vzhledem k tomu, že je naše planeta kulatá, sluneční paprsky na ni dopadají pod různými úhly. Na rovník dopadají prakticky kolmo (zcela kolmo během jarní a podzimní rovnodennosti, jinak se lehce odkloní směrem k obratníkem Raka, respektive Kozoroha, na které dopadají kolmo střídavě během slunovratů). Čím jsme blíže k pólům, tím je úhel jejich dopadu ostřejší a intenzita odevzdaného tepla nižší. Čím sluneční paprsky dopadají kolměji, tím je oblast teplejší. Jelikož tento fenomén má pro klima zásadní význam, byl pojmenována po něm.

V roce 1992 během prudké bouře uprostřed Tichého oceánu ztratila kontejnerová nákladní loď Ever Laurel část svého nákladu. Kontejnery se při prudkém pohybu uvolnily a vypadly z lodi do moře, kde se z nich vysypalo 29 tisíc plastových plovoucích kačenek, bobříků, žabek a želv. Bez vlastního zdroje energie se díky mořským proudům dostaly do celého světa - na pobřeží Jižní Ameriky, do Velké Británie, do Austrálie či na východ Spojených států.

Odpověď A: El Niño je neobvyklý klimatický jev, nazývaný také klimatická anomálie. Je to výraz pro absenci pasátů - větrů, které obvykle foukají od východu na západ podél rovníku a v širším kontextu ovlivňují mořské proudění především na jižní polokouli. Tento jev se vyskytuje v různých intervalech a může mít zničující důsledky. Jelikož se vítr a voda kolem rovníku nehýbou a tím neochlazují, studené vody ve vyšších zeměpisných šířkách bohaté na živiny se mohou ocitat pod jakousi "pokličkou" a nedostávají se na povrch. To se významně projevuje například na pobřeží Jižní Ameriky, kolem kterého jinak proudí studený Humboldtův proud bohatý na plankton. Díky poklici El Niño se ryby nedostanou k živinám a musí se za nimi vybrat hlouběji do oceánu. To má negativní vliv na úlovek místních rybářů. Zároveň se v těch letech nezvykle oteplí a více prší. Oteplování oceánské vody v regionu vede k vyšším výparům a tedy i k větším dešťovým srážkám. Na druhé straně Indonésie a další části Asie tehdy trpí selháním monzunů, protože k nim srážky nedofouknou. Výraz "El Niño" pochází od peruánských rybářů, protože se objevuje těsně před Vánocemi.

Zažívací procesy dobytka vytvářejí obrovské množství metanu, které negativně ovlivňuje klima. Na Zemi je momentálně 1,4 miliardy kusů dobytka, který ročně vyprodukuje 80 milionů tun metanu. S ekonomickým růstem a zvyšující se poptávkou po mase v eknomicky méně rozvinutých zemích se však tento počet může zvyšovat.

V současnosti připadá v Evropě na 1000 obyvatel 500 aut. V Číně je jich na 1000 obyvatel zatím jen 40. Počet automobilů v Číně však rychle roste. V současnosti se každý čtvrtý automobil prodává právě v Číně.

Nákladní automobilová doprava produkuje 27x více emisí CO2 než vlaková doprava.

Na každého jednoho cestujícího, který letí z Mnichova do New Yorku, připadá 4240 kilo emisí CO2. To je o 120 kilo více než by mohl člověk vyprodukovat za rok a stále být šetrný k životnímu prostředí. Pro srovnání: středně velké auto, které najezdí 12 tisíc kilometrů, vyprodukuje ročně 2000 kilo emisí CO2.

Nomad 7 je přenosný solární kolektor velikosti 43x23 centimetrů, který prostřednictvím USB portu nabíjí elektronická zařízení.

Arktický ledovcový příkrov se od roku 1970 zmenšil o třetinu. Vědci předpokládají, že v budoucnu se bude klima v Arktidě ohřívat rychleji než v jiných částech světa. S táním ledovců a celkovým oteplením oceánů (voda se vlivem tepla roztahuje) stoupne hladina moří a zničí se přirozené prostředí místní fauny - například ledních medvědů.

Průměrný občan EU vyhodí ročně až 500 kilo odpadu (stejný průměr pro ČR)

Oxid uhličitý částečně brání slunečním paprskům, které dosáhnou na Zemi, aby unikly zpět do vesmíru. CO2 působí jako přikrývka, která udržuje Zemi v teple. Pokud by na Zemi žádný CO2 nebyl, průměrná teplota by klesla o 30 stupňů Celsia. Oxid uhličitý se také vyskytuje přirozeně, například při sopečných erupcích. Kvůli dodatečným emisím CO2, které jsou způsobeny lidmi, se však Země podle všeho otepluje více.

Za posledních 10 tisíc let byla průměrná teplota na Zemi 14 stupňů Celsia.

S příchodem industrializace v 19. století, se začalo spotřebovávat obrovské množství fosilních paliv jako je uhlí a později ropa. Jejich spalováním se od té doby vyprodukovalo obrovské množství CO2.

V roce 2007 získal Oskara dokumentární film "Nepříjemná pravda" od Davise Guggenheima a bývalého viceprezidenta USA Ala Gorea.