Kritické myšlení
Tento modul objasňuje, co znamená myslet kriticky, odhalovat skryté kontexty a číst mezi řádky.
Praktická úloha - manipulativní techniky
Přečtěte si tiskovou zprávu s reakcí předsedy Nejvyššího soudu Slovenské republiky Štefana Harabina na informace o výsledcích průzkumu veřejného mínění o důvěryhodnosti soudnictví. Pak si přečtěte dva články o průzkumech - odkazy na ně jsou uvedeny pod tiskovou zprávou. Pokuste se ve zprávě identifikovat použité manipulativní techniky a odpovězte na otázky.
Article 1: Průzkumy veřejného mínění na Slovensku o justici jsou neobjektivní
Předseda Nejvyššího soudu Slovenské republiky Štefan Harabin tvrdí, že průzkumy veřejného mínění na Slovensku o justici jsou neobjektivní. Důkazem jsou průzkumy agentury Polis a MVK zveřejněny s odstupem dvou pracovních dnů.
(1) "Podle jedné agentury mi nedůvěřuje 58 procent dotázaných, ale podle druhé je to už jen 2,6 procenta. Toto není možné nazvat statistickou odchylkou. To je jasná ukázka manipulace a nedůvěryhodnosti," uvedl předseda NS SR Štefan Harabin.
(2) Podle jeho slov si občané oprávněně stěžují na nízkou vymahatelnost práva, protože soudy při takovém obrovském nárůstu žalob nemají šanci je v přiměřené době vyřešit. Legislativní změny z pera Lucie Žitňanské udělaly z předsedů soudů statisty, takže nemají čas vzniklou situaci řešit, tyto změny dále znemožnily disciplinární senáty, snížily počet soudců a představily celou řadu dalších nesprávných kroků.
(3) "Namísto řešení problémů hledá část politiků koupenými neobjektivní průzkumy třídního nepřítele. Asi je načase nechat si udělat průzkum o své osobě, jako to udělal pan Lipšic za státní peníze, limit je přesný - do 2,4 milionu korun. Ale já takto nemorálně postupovat nehodlám,” uzavřel Harabin.
VIA IURIS dnes zveřejnila výsledky reprezentativního kvanitativního výzkumu od agentury FOCUS. Je to poprvé co byl takovýto výzkum proveden na Slovensku. Nízká důvěryhodnost justice mezi slovenskými občany je však dlouhodobý problém.
Hlavní zjištění výzkumu (o Š. Harabinovi):
- Více než polovina respondentů (58 %) vyjádřila souhlas s názorem, že předseda Nejvyššího soudu SR, Štefan Harabin, spíše dodává této nedůvěryhodnosti slovenské justici.
- Opačný názor, tj. že Š. Harabin přidává důvěryhodnost justici, byl vyjádřen pouze 3 % respondentů.
- Přibližně jedna pětina respondentů (22 %) se přiklání k názoru, že současný předseda Nejvyššího soudu nemá žádný vliv na důvěryhodnost soudnictví.
- Téměr jedna pětina respondentů (17 %) odpověděla, že nedokáží zodpovědět danou otázku.
Již v květnu 2013 zveřejnila VIA IURIS část výsledků tohoto výzkumu veřejného mínění na justici. Výsledky ukázaly, že více než dvě třetiny (69 %) respondentů nevěří slovenským soudům.
Article 2: Který politik je nejhorší?
Nejdůvěryhodnějším politikem na Slovensku je stále lídr strany "Smer" a vícepremiér Robert Fico. Tato data pocházejí z ankety veřejného mínění, která byla uskutečněna agenturou MKV mezi 2. a 8. červencem na vzorku 1077 respondentů.
Respondenti také odpovídali na tuto otázku: "Kteří politici způsobují nejvážnější problémy a kazí politickou kulturu nejvíce?" Každý respondent měl spontáně napsat seznam 3 jmen.
Výsledky: Richard Sulík (24.9 %), Robert Fico (22.5 %), a bývalý vícepremiér Mikuláš Dzurinda (18.9 %).
V "top ten" byli také: Ján Slota (18.6), Ivan Gašparovič (12.9), Igor Matovič (12.4), Ján Figeľ (10.3), Béla Bugár (8.5), Pavol Hrušovský (8.3) a Róbert Kaliňák (6.9).
Dalších deset míst obsadili: Ivan Mikloš (6.7), Pavol Frešo (4.7), Dušan Čaplovič (4.6), Ľudovít Kaník (4.2), Vladimír Mečiar (3.7), Pavol Paška (3.6), Daniel Lipšic (3.3), Ján Čarnogurský (3.2), Peter Kažimír (2.8) and předseda Nejvyššího soudu Štefan Harabin (2.6).