Gender
Tento modul objasňuje, co znamená rovnost pohlaví a jak se genderové role promítají do našich každodenních životů.
První vlna feministického hnutí
První vlna v polovině devatenáctého století navazuje na občanská hnutí v Evropě a na abolicionistické hnutí v Americe (hnutí za zrušení otroctví). Prvořadými požadavky byly volební právo žen, rovnost v odměňování, právo na vzdělání i práci, ochranu mateřství a další.
Spolu s dalšími aktivistky v první vlně feministického hnutí přispěly v Británii Emmeline Pankhurst a její dcery, Emily Wilding Davison,a další; v USA Susan B. Anthony a Elizabeth Cady Stanton,nebo Alice Paul;v Německu Louise Otto-Peters, Luisa Aston, Lily Braun a jiné; v Maďarsku Mariska Gárdos, Róza bědy -Schwimmer;na Ukrajině Olena Pčilka (Včelka) nebo Nataliya Kobrynska a Olha Kobylianska; v Čechách Františka Plamínkové, ale i Františka Zeminové; na Slovensku Hana Gregorová, Elena Maróthy-Šoltésová, Terézia Vansová a mnohé další v jiných zemích.
Alice Paul
Americká sufražetka a aktivistka v oblasti práv žen. Vedla úspěšnou kampaň za volební právo pro ženy, která vyústila v přijetí 19. dodatku americké ústavy (Ninteenth Amendment to the US Constitution) v roce 1920, který zakazuje diskriminaci v přístupu k volebnímu právu. Organizovala úspěšný pochod ve Washingtonu. Zaměřovala se na lobbing ve prospěch přijetí ústavního dodatku, který by zajistil rovný přístup k volebnímu právu pro ženy. Alice Paul a její kolegyně založily Národní ženskou stranu - National Woman 'Party (NWP) v roce 1916 a začaly do politického boje zavádět některé metody využívané sufražetkami v Británii. V lednu 1917, NWP zahájila první politický protest proti Bílému domu. Protestující, známé jako "Tichá stráž," držely transparenty požadující právo volit. Byl to příklad nenásilné občanského hnutí. V červenci 1917 byly protestující uvězněny. Alice Paul zahájila hladovku, která spolu s pokračujícími protesty a mediální kampaní, vyvíjela tlak na Wilsonovu administrativu.
Zdroje
Jak se však ukázalo, samotné právo volit, přístup ke vzdělání a placené práci nestačí. Ačkoli oficiálně ženy získaly přístup k těmto občanským právům, ve společnosti stále přetrvávaly bariéry, které jim bránily ho i reálně využívat. Druhá vlna ženského hnutí se proto zaměřila na tyto bariéry.