Lidská práva

Práva médií v ohrožení

Lidská práva jsou klíčová pro výkon novinářského povolání. Novinářská profese je plně závislá na respektování "svých" lidských práv. Svoboda projevu je jedním z nejstarších lidských práv a dobrá novinářská práce je na ní založena. Bez ní by novináři nedokázali plnohodnotně vykonávat roli "hlídacích psů" politických představitelů. Svoboda projevu sestává mimo jiné z práva na možnost vyhledávat informace bez omezení, používat je a šířit dál, ale také z práva chránit zdroj svých informací. Mnohé vlády se však snaží tuto funkci médií omezovat s cílem skrýt zločiny nebo provinění svých představitelů. Vlády také někdy obviňují média ze spolupráce s opozicí/zahraničím/kýmkoliv, kdo jim oponuje.

V nejhorších světových diktaturách jako je Turkmenistán či Severní Korea nelze o svobodě médií vůbec mluvit. Všechna média v těchto zemích jsou ovládána státem a podléhají přísné cenzuře. Ale také v zemích, které považujeme za relativně či dokonce zcela svobodné, jsou práva médií často omezováno či porušována.

Pro ilustraci můžeme poukázat například na Venezuelu, kde se vláda během protestů na začátku roku 2014 chopila klasické taktiky diktátorských režimů - pozatýkala své oponenty a umlčela média. Vládní agenti zastrašovali a násilně napadali novináře i ochránce lidských práv. Jako méně závažný příklad si můžeme uvést i situaci ze Slovenska, kde se předseda parlamentu rozhodl omezit počet žurnalistů, kteří mohou vstoupit na půdu parlamentu, ale i omezit prostor, ve kterém se smí pohybovat, čímž chce poslancům umožnit "skrýt" se před jejich otázkami. Novináři například nesmějí přijít bez doprovodu ani na zasedání parlamentních výborů, které nejednou řeší důležitější záležitosti než samotné plénum. Tím politici dokáží sice nepřímo, ale efektivně, omezit mediální pokrytí některých otázek.