Rozvoj

Tento modul se zabývá tématem rozvoje, co to vlastně je a jak se nás dotýká.

Věděli jste, že?

... kolik procent globálních příjmů připadá na spodních 40 procent populace? j
Jen pět procent globálních příjmů, zatímco 20 procent nejbohatší populace se dělí o celé tři čtvrtiny globálních příjmů.
... kolik lidí ještě na začátku 21. století si nedokázala přečíst knihu či se podepsat?
téměř miliarda lidí
... bohatství kolika nejbohatších lidí na světě je vyšší než HDP (hrubý domácí produkt) tzv.. "Těžce zadlužených chudých zemí" (39 zemí s populací 567 milionů lidí)?
... kolik lidí žije bez přístupu k elektrice?
1,6 miliardy lidí
... kolik lidí žije ve slumech?
zhruba 1 miliarda lidí
...jaký byl status Číny a Indie před globalizací?
...byly chudší než většina chudých zemí
... bohaté zásoby nerostných surovin mohou vést k chudobě?
Obrovské příjmy z přírodních zdrojů oslabují politickou disciplínu (korupce, úplatky a zneužívání peněz ze státního rozpočtu). Zisky z těchto přírodních zdrojů radikálně snižují potřebu daní. Když země bohaté na přírodní zdroje nemusí vybírat daně, ve svých občanech nepodněcují potřebu sledovat způsob, jakým se s jejich daněmi zachází. Jde o jednu z forem tzv. kletby nerostného bohatství.
... V 80-tých letech 20. století se mezinárodní finanční instituce rozhodly přimět vlády ekonomicky méně rozvinutých zemí udělat nezbytné reformy pomocí shora přikázaných podmínek?
Země globálního Jihu mohly získat peníze na rozvojovou spolupráci pouze v případě, že změní některé své hospodářské politiky. Tento přístup však ne vždy fungoval. Například Keňa si vzala od Světové banky peníze výměnou za tytéž reformy pětkrát během 15 let. Reforma se nekonala nebo se udělala jen formálně, a následně byla zrušena. Nejvíce překvapující je, že peníze na rozvojovou spolupráci tam tečou stále. Proč je to tak? Protože úředník Světové banky pracuje stejným způsobem jako úředníci v jakékoli komerční bance - čím více úvěrů poskytne, tím lépe pro jeho kariéru.
... statistické důkazy naznačují, že rozvojová spolupráce tvoří základ pro "sestupné pravidlo"?
To znamená, že čím více rozvojové pomoci poskytnete, tím menší vliv máte: první poskytnutý milion přináší lepší výsledky než ten další, a tak dále. Centre for Global Development ve své studii odhaduje, že když míra poskytnuté rozvojové spolupráce dosáhne 16 procent HDP cílové země, stává se neúčinnou. V Africe se míra poskytované rozvojové spolupráce ocitla v blízkosti tohoto čísla ještě před summitem G8 v Gleneagles, kde se v červnu 2005 nejmocnější země dohodly, že pro rozvojovou spolupráci v Africe zdvojnásobí finanční prostředky.
...jak může občanská společnost ovlivňovat velké nadnárodní společnosti, aby přispívaly k rozvoji?
Po tlaku nevládních organizací začala společnost De Beers (největší těžařská společnost diamantů) své diamanty certifikovat. Peníze z diamantů se totiž často používají k financování občanských válek v mnoha zemích globálního Jihu, ale pokud se myšlenka krvavých diamantů zabydlí v myslích kupujících, ceny rychle klesnou.
...v polovině 90. let se při průzkumu toků veřejných financí v Ugandě zjistilo, že pouze 20 procent peněz, které byly alokovány ministerstvem financí pro základní školy (kromě platů učitelů), se do škol dostalo?
Ministerstvo se proto rozhodlo inovovat přístup - vždy, když do nějaké školy poslalo peníze, informovali o tom místní média i školu samotnou. Po třech letech se množství peněz, které se do škol dostalo, zvýšilo z 20 na 90 procent.
... jaké bylo jedno z prvních rozhodnutí ministryně financí Nigérie Ngozi Okonjo-Iwealaovej v roce 2003?
Bylo to publikovat pravidelné zprávy o množství peněz, které proudí do každé části země na měsíční bázi? Počet prodaných kopií této zprávy dosáhl maximum hned v první den - lidé chtěli vědět, kam jdou jejich peníze. Reakce lidí a vyhrožování smrtí ministryni znamenaly, že je na správné cestě.
... v roce 1978 v malé čínské vesnici Xiaogang v provincii An-chuej místní komunita zaexperimentovala a potlačila komunisty založený komunitní systém pěstování rýže?
V rámci tohoto systému odpovídal za obhospodařování polí každý a také každý sdílel zisk. Ten, kdo tvrdě pracoval, dostal stejné množství potravin jako ten, kdo neudělal nic. Proto mnoho lidí nebylo ochotných pracovat. Vesničané se rozhodli, že si pole rozdělí, a každý z nich bude obhospodařovat vlastní pole a zisk z něj půjde jen jemu. Dohodu utajovali, aby to nezjistili komunistické úřady. Produkce rýže v obci však vyletěla prudce vzhůru a výsledky se nedaly déle skrývat. Sousední vesnice chtěly vědět, jak to dokázaly a začali dělat totéž.
... jak odstranit překážky, které brání rozvoji businessu v chudých zemích?
Založit firmu v hlavním městě Mozambiku (Maputo) trvá 153 dní, zatímco v Torontu jen dva dny. A zaregistrovat si majetek v hlavním městě Nigérie (Abuja) vyžaduje 21 různých kroků, zatímco v Helsinkách jen tři. Když je dlužník nesolventní a vyhlásí bankrot, v Bombaji dostanou věřitelé 13 centů z jednoho dolaru, zatímco v Tokiu více než 90 centů z dolaru. Simeon Djankov ze Světové banky spolu se svými kolegy zjistil, že v zemích, kde se byznysu nedaří, musí člověk překonat byrokratická omezení, je v nich větší korupce a častěji funguje neformální byznys. Obchodu se nedaří ani v zemích, kde se těžko vymáhají dluhy a je špatná vymahatelnost práva, případně je v nich těžké zaregistrovat majetek.
... kolik procent mikroúvěrů bylo splaceno zpět Grameen Bank, která byla založena za účelem pomoci bangladéšským chudým rolníkům?
V Grameen Bank je návratnost úvěrů více než 98 procent. Znamená to, že banka může znovu a znovu půjčovat peníze chudým lidem. Grameen Bank má 7,58 milionu dlužníků a od svého vzniku již půjčila 7,4 miliardy dolarů. Myšlenka vznikla v roce 1976, kdy profesor ekonomie Muhammad Yunus navštívil bangladéšský venkov. Potkal tam Sufiyu, chudou ženu, která se snažila uživit svou rodinu výrobou bambusových židlí. Uvízla však v pasti chudoby. Potřebovala si půjčit 20 centů na den na nákup materiálu, ale banka jí úvěr nedala, protože neměla přijatelné záruky a chtěla si půjčit příliš málo. Sufiya si proto musela půjčit peníze od lichváře, kvůli čemuž vydělala za 12 hodin práce jen 2 centy. Sufiyini sousedé zažívali podobnou frustraci. Profesor otevřel peněženku a půjčil Sufiyi a 41 sousedům celkově 27 dolarů. Překvapivě mu všechny peníze včas splatili. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení bylo možné půjčit chudým lidem peníze a dostat je zpět. Po 35 letech se stal profesor laureátem Nobelovy ceny.