Glosář

Seznam pojmů a definic použitých na tomto webu

Průmyslové / ekonomicky rozvinuté země #1: Podle klasifikace OSN patří mezi ekonomicky rozvinuté (průmyslové) země Severní Amerika, Evropa, Japonsko, Austrálie a Nový Zéland. Tyto země mají efektivní ekonomický systém a vyznačují se vysokým příjmem na jednoho obyvatele a vysokou technologickou úrovní. Zatímco v minulosti měl v hrubém národním důchodu velký význam podíl průmyslu, dnes je dominantní sektor služeb.; Zdroje:
http://wirtschaftslexikon.gabler.de
Ekonomicky rozvojové země #2: Většina populace se v těchto zemích nachází na hranici chudoby. Příjem na obyvatele i produktivita práce jsou nízké, nezaměstnanost vysoká. Dalším charakteristickým znakem je nedostatečná infrastruktura, nízká úroveň vzdělání a dominantní primární sektor (zemědělství, chov zvířat, rybolov) na celkovém ekonomickém výkonu.; Zdroje:
http://wirtschaftslexikon.gabler.de
Světová ekonomika (Global Economy) #3: Pod pojmem světová ekonomika si můžeme představit mezinárodní ekonomické vztahy a souvislosti, které vznikají v důsledku mezinárodního obchodu, ale také pohyb kapitálu a pracovních sil mezi jednotlivými ekonomikami. Podrobné informace můžete najít v modulu o globální ekonomice.; Zdroje:
http://wirtschaftslexikon.gabler.de
Země s nízkými mzdami (Low wage countries) #4: Do zemí s nízkými mzdovými náklady přesouvají nadnárodní společnosti stále více svou výrobu. Jsou to země, jejichž ekonomická síla je z velké části založena na pracovnících dostávající nízkou mzdu. Tyto země se také vyznačují nízkou úrovní vzdělání, vysokou nezaměstnaností a nedostatečnými sociálními standardy. Odbory jsou obvykle v těchto zemích zakázány, obvykle tam pracovníci nemají žádné právo na stávku, chybí tam i environmentální regulace.; Zdroje:
http://www.focus.de
http://wigbit.voegb.at
Nadnárodní společnosti (Multinationals) #5: Nadnárodní společnosti patří dnes mezi hlavní “globální hráče”. Jde o společnosti, které jsou aktivní i za hranicemi země, kde sídlí. V různých zemích vyrábějí nebo investují. Jejich finanční síla může dokonce převýšit celé státy, neboť ovládají zhruba jednu třetinu světového obchodu. Často čelí kritice, protože kvůli své silné pozici mají vliv na politická rozhodnutí. Mohou například ovlivňovat opatření na ochranu životního prostředí nebo ochranu spotřebitelů.; Zdroje:
http://www.wiwiwiki.net
http://www.wikipedia.org
Nevládní organizace (non-governmental organisations - NGOs) #6: Nevládní organizace jsou zájmové skupiny občanské společnosti. Zejména se zabývají rozvojovou politikou, humanitárními a ekologickými projekty a monitoringem lidských práv. Financovány jsou většinou díky členským příspěvkům a darům či grantům.; Zdroje:
http://wirtschaftslexikon.gabler.de/
http://www.wikipedia.org
Majetková nerovnost (Wealth gap) #7: Majetková nerovnost znamená, že bohatství není rozděleno rovnoměrně: bohatí bohatnou a chudí chudnou. A to nejen uvnitř zemí, ale i mezi jednotlivými zeměmi. Materiální bohatství se měří hrubým domácím produktem (HDP) na jednoho obyvatele. Nerovnost přerozdělení příjmů v zemi zas Giniho koeficientem.; Zdroje:
http://www.bpb.de
http://www.vimentis.ch/
Spotřeba zdrojů #8: Přírodní zdroje se obvykle dělí do dvou kategorií - na obnovitelné a neobnovitelné. Ty druhé jsou ohraničené spotřebou. Obnovitelné zdroje (jako jsou ryby, lesy a voda) se mohou regenerovat, pokud nejsou využívány nadměrně. Pod neobnovitelnými zdroji rozumíme například tradiční paliva jako je ropa, uhlí, plyn či minerální zdroje. Spotřeba přírodních zdrojů neustále narůstá a jejich nedostatek může vést ke konfliktům a nestabilitě.; Zdroje:
http://www.wikipedia.org
Liberalizace #9: V ekonomickém kontextu rozumíme pod pojmem liberalizace osvobození zahraničního obchodu od jakýchkoli omezení, například od celních omezení, množstevních omezení nebo jiných obchodních limitů a vládních předpisů regulujíc trh.; Zdroje:
http://wirtschaftslexikon.gabler.de
Světová obchodní organizace (World Trade Organisation - WTO) #10: Světová obchodní organizace je organizací Spojených národů, založili ji v roce 1995 a sídlí v Ženevě. V roce 2013 měla 159 členů. Tato organizace vytváří pravidla globálního obchodu, určuje ekonomické vztahy a působí jako prostředník ve sporech mezi zeměmi. Cílem WTO je odstranění překážek obchodu a úplné uvolnění pohybu zboží, surovin a služeb; Zdroje:
http://www.wto.org
Mezinárodní měnový fond (MMF) #11: MMF je agenturou OSN, vznikl po 2. světové válce a sídlí ve Washingtonu. Hlasovací práva současných 188 členských států jsou rozděleny na základě výše jejich vkladu, která je určena jejich podílem na globálním kapitálu. Hlavním posláním je podporovat mezinárodní obchod prostřednictvím mezivládní spolupráce. Kontroluje globální měnovou politiku, odstraňuje obchodní omezení a v případě negativní platební bilance poskytuje půjčky.; Zdroje:
http://www.imf.org
Index lidského rozvoje (Human Development Index - HDI) #12: Pod zkratkou HDI se skrývá Index lidského rozvoje, kterým měříme stupeň rozvoje v jednotlivých zemích. Index obsahuje následující tři složky: průměrná očekávaná délka dožití, úroveň vzdělávání a kupní sílu v paritě kupní síly. Rozdíly mezi městy a venkovskými oblastmi ani sociální nerovnosti se z tohoto indexu vyčíst přímo nedají. Aby to bylo možné, musela by se data vyhodnocovat samostatně dle určených regionů, ne celých států jako je to běžné.; Zdroje:
http://www.bpb.de
Světová tržní cena #13: Světová tržní cena je výraz, který se používá v zahraničím obchodě a představuje cenu produktu na světových trzích. Mimo jiné se určuje dostupnou nabídkou, je však ovlivněna i spekulacemi. Světové tržní ceny mají přímý vliv na konkurenceschopnost země nebo společnosti. Pokud se země omezuje na produkci několika surovin, jako je bavlna nebo káva, stává se závislou na světové tržní ceně.; Zdroje:
http://wirtschaftslexikon.gabler.de
Značky #14: Značky jsou obchodní známky společnosti, které odlišují výrobky nebo služby různých poskytovatelů od sebe navzájem. Dávají spotřebitelům představu, odkud jejich výrobky nebo služby pocházejí. V reklamě se značky často spojují s určitým životním stylem a používají se tak jako marketingový nástroj. Nejednou patří několik značek jedné společnosti. Vede to však k iluzi, že těch společností je více, ale zisk nakonec patří pouze jedné firmě. Například Milka, Nivea a Oral-B.; Zdroje:
http://www.patentamt.at
Volný obchod #15: Volný obchod je výraz pro mezinárodní obchod se zbožím a službami bez obchodních omezení, a to bez cla nebo jiných omezení na dovozech a vývozech. Podle některých ekonomických teorií by proces výměny prostřednictvím volného obchodu měl vést k vyšší životní úrovni a bohatství v národních ekonomikách. Volný obchod není nutně totéž jako spravedlivý obchod.; Zdroje:
http://www.bpb.de
Protekcionismus #16: Opakem volného obchodu je protekcionismus, pochází z latinského slova "ochrana". Prostřednictvím různých obchodních překážek jsou zahraniční dodavatelé znevýhodňováni, cílem je přitom chránit domácí trh. Obchodními bariérami mohou být například různé zákazy, povinnosti, podmínky pro obchod, dotace nebo omezení objemu dovozu.; Zdroje:
http://www.bpb.de
Hrubý domácí produkt (HDP) #17: HDP je nejdůležitější údaj, který se používá při posuzování národních hospodářských výsledků. Zahrnuje hodnotu veškerého zboží a služeb, které jsou vyprodukovány v národním hospodářství za jeden rok. Tento index není určen ke zjišťování rozdílů mezi bohatými a chudými, což mu někteří kritici neprávem vyčítají.; Zdroje:
http://www.bpb.de
fair trade #18: Fair trade nebo i spravedlivý obchod je obchod, při kterém výrobci dostanou sjednanou minimální cenu, která je obvykle vyšší než je cena na světovém trhu. Filozofií fair trade je férové zacházení s lidmi i s přírodou. Dosáhnout to chce pomocí dlouhodobých smluv, zákazem dětské práce, absencí zprostředkovatelů, ale také komplexní ochranou pracovníků a poskytováním zdravotní péče. Spolu s certifikací Fair Trade existují i organizace jako je např. Gepa, které podporují spravedlivě obchodované výrobky. Více na www.fairtrade.cz; Zdroje:
http://www.fairtrade.net
Globální občané #19: Jedná se o lidi, jejichž postojem je, že všichni lidé mají stejná práva a jsou rovnocennými členy společnosti. Princip národních států a příslušnost k národu je druhořadá.; Zdroje:
http://www.duden.de
Rozvoj #20: proces rozvíjení
Modernita #21: Z ekonomického hlediska "modernita" zahrnuje industrializaci (důraz klade na přechod z agrární na průmyslovou ekonomiku), urbanizaci (rostoucí počet lidí žijících ve městech ve srovnání s venkovskými oblastmi) a zvýšené využívání technologií ve všech odvětvích ekonomiky. Pro někoho se asociuje s vykořeněním kulturních zvyklostí či tradic, ničením přírodního prostředí a snižováním kvality života.
Chudoba #22: Podmínky, v nichž nejsou naplněny základní lidské potřeby jako je jídlo, oblečení a obydlí.
Donor #23: Osoba nebo instituce, která něco daruje, obyčejně peníze na charitu nebo pro humanitární nebo rozvojové iniciativy.
Příjemce #24: Osoby nebo komunity, které zužitkovávají výstupy humanitárních nebo rozvojových iniciativ.
Spodní miliarda nebo miliarda nejchudších #25: Miliarda nejchudších Paula Colliera se skládá z 58 zemí, a týká se celkem 980 milionů lidí (odhad roku 2006).
Paternalismus #26: Chování, které přímo či nepřímo vyjadřuje postoj nadřazenosti.
Humanitární pomoc (relief) #27: Činnost zaměřená na záchranu lidských životů, zmírnění utrpení a zachování a chránění lidské důstojnosti v průběhu a v důsledku mimořádných událostí. Je to naléhavé a časově ohraničené poskytnutí "první pomoci", které vede ke snížení bezprostředního utrpení způsobeného ať už přírodní katastrofou nebo člověkem. Cílem humanitární pomoci je "zastavit krvácení". Klíčové je poskytnout první pomoc (často materiální), kterou si příjemce není schopen zajistit sám/sama.
Obnova (rehabilitation) #28: Jedná se o opatření k obnovení předchozích podmínek (před krizí). Začíná se tehdy, když se zastaví "krvácení". Je více o spolupráci než pomoci.
Rozvojová spolupráce #29: Je to proces vzájemného učení a sdílení, které má vliv na všechny zúčastněné strany - dárce i příjemce.
Značky jsou obchodní známky společnosti, které odlišují výrobky nebo služby různých poskytovatelů od sebe navzájem. Dávají spotřebitelům představu, odkud jejich výrobky nebo služby pocházejí. V reklamě se značky často spojují s určitým životním stylem a používají se tak jako marketingový nástroj. Nejednou patří několik značek jedné společnosti. Vede to však k iluzi, že těch společností je více, ale zisk nakonec patří pouze jedné firmě. Například Milka, Nivea a Oral-B. #30: Je to osm cílů, na kterých se shodlo všech 191 členských států OSN (plnění do 2015). Deklarace tisíciletí OSN, která byla podepsána v září 2000, zavazuje světové lídry k boji proti chudobě, hladu, nemocem, negramotnosti, zhoršování životního prostředí a diskriminaci žen. Rozvojové cíle tisíciletí jsou odvozeny z této deklarace a všechny mají specifické cíle a ukazatele.; Zdroje:
http://www.unmillenniumproject.org
Konflikt práv #31: Jedná se o situaci, kdy jedno právo omezuje druhé, jakýsi souboj mezi stejnými nebo různými lidskými právy náležejícími ke stejnému nebo jinému držiteli práva. Existuje mnoho příkladů konfliktu práv. Pokud jsou například dvě osoby v nebezpečí smrti a jen jedna z nich může dostat lékařskou péči - právo na život je v konfliktu s právem toho druhého. Nebo například konflikt práv během hladomoru, když je k dispozici jen jedna soukromá sýpka a kolem mnoho hladovějících lidí - právo vlastníka sýpky je v konfliktu s právy lidí kolem.; Zdroje:
http://law.unh.edu
Práva dětí #32: Práva dětí jsou lidská práva se zvláštním důrazem na zvláštní ochranu a péči poskytovanou nezletilým, včetně jejich práva na vztah s oběma rodiči, na jejich lidskou identitu, ale i na naplňování jejich základních potřeb jako je právo na jídlo, všeobecné státem hrazené vzdělávání , zdravotní péči, trestní zákoník a z něho vycházející normy šité na míru věku a vývoji dítěte, ochranu občanských práv dítěte, zamezení diskriminaci dítěte na základě rasy, pohlaví, sexuální orientace, pohlavní identity, národnosti, náboženského vyznání, zdravotního postižení, barvy, etnického původu nebo jiných charakteristik.; Zdroje:
http://www.wikipedia.org
Otroctví #33: Otroctví je systém, ve kterém se s lidmi zachází jako s majetkem, který se kupuje a prodává. Tito lidé jsou následně nuceni pracovat. Otroci mohou být drženi proti své vůli od okamžiku jejich zajetí, nákupu nebo porodu. Jsou zbaveni nároku na dovolenou, nesmí odmítnout práci nebo požadovat odměnu za vykonanou práci.; Zdroje:
http://www.wikipedia.org
Nástroje v oblasti lidských práv #34: Mezi mezinárodní nástroje v oblasti lidských práv patří smlouvy a další mezinárodní dokumenty týkající se mezinárodního práva lidských práv a ochrany lidských práv obecně. Mohou být rozděleny do dvou kategorií: deklarace a úmluvy. Deklarace přijímají orgány jako je Valné shromáždění OSN, nejsou právně závazné, ale mohou být politickým nástrojem, jde o tzv. měkké právo. Úmluvy jsou právně závazné nástroje vymezené mezinárodním právem. Mezinárodní smlouvy a dokonce i deklarace mohou časem získat status mezinárodního zvykového práva.; Zdroje:
http://www.wikipedia.org
Lidskoprávní orgány #35: Lidskoprávní orgány jsou organizace nebo instituce, které vznikly na základě mezinárodních smluv o lidských právech, často s mandátem monitorovat dodržování lidských práv a závazků v zemích, které se k jednotlivým mezinárodním smlouvám či úmluvám přihlásily.
Rada Evropy (Council of Europe) #36: Rada Evropy je mezinárodní organizace podporující spolupráci mezi všemi zeměmi Evropy v oblasti právních norem, lidských práv, demokratického vývoje, právního státu a kulturní spolupráce. Byla založena v roce 1949, má 47 členských států se zhruba 800 miliony obyvateli a je zcela nezávislým subjektem na Evropské unie (EU), která má 28 členských států. Na rozdíl od EU nemůže Rada Evropy vytvářet závazné právní předpisy. EU i Rada Evropy však sdílejí určité symboly jako jsou vlajky či hymna.; Zdroje:
http://www.wikipedia.org
Komisař Rady pro lidská práva #37: Komisař pro lidská práva je nezávislá a nestranná instituce se sídlem ve Štrasburku, má mandát k šíření povědomí o lidských právech a jejich dodržování v členských státech Rady Evropy.; Zdroje:
http://www.wikipedia.org
Ústava #38: Ústava je soubor základních zásad nebo zavedených precedentů, kterými se řídí stát, spolu tvoří základní zákon státu. Tato pravidla spolu vytvářejí, tj. zakotvují jednotlivé prvky ústavy. Často zahrnují závazek k respektování lidských práv.; Zdroje:
http://www.wikipedia.org
Vykonstruovaný proce ("monster" proces) #39: Výraz vykonstruovaný proces je pojmenováním veřejného procesu, v němž je předem jasné, že soudní autority již rozhodli o vině obžalovaného. Jediným cílem samotného procesu je prezentovat obvinění a rozsudek, který má sloužit jako odstrašující příklad a jako varování ostatních rádoby disidentů či viníků.; Zdroje:
http://www.wikipedia.org
Demokracie #40: Demokracie je forma vlády, na níž jsou všichni občané oprávněni podílet se rovným dílem - a to buď přímo nebo nepřímo prostřednictvím volených zástupců - na návrhu, vývoji a tvorbě právních předpisů. To zahrnuje sociální, ekonomické a kulturní podmínky, které umožňují svobodné a rovné provádění politického sebeurčení.; Zdroje:
http://www.wikipedia.org
Původní národy #41: Původní národy jsou v mezinárodních nebo vnitrostátních právních předpisech definovány jako národy, které mají řadu zvláštních práv na základě svých historických vazeb na konkrétní území a jejich kulturní a historickou odlišnost od ostatních obyvatel, které jsou často politicky dominantní.; Zdroje:
http://www.wikipedia.org
Lidská důstojnost #42: Důstojnost je výraz používaný v rámci diskusí o morálních, etických, právních a politických principech. Tento pojem je vyjádřením skutečnosti, že lidé mají vrozenou hodnotu a mají právo, aby s nimi bylo eticky zacházeno.; Zdroje:
http://www.wikipedia.org
Pracovní práva #43: Pracovní právo určuje vztah mezi pracovníky (zaměstnanci), zaměstnavateli, odbory a vládou.; Zdroje:
http://www.wikipedia.org
Kolektivní práva #44: Tato lidská práva jsou založena na solidaritě, jdou nad rámec občanských a sociálních práv. Zdůrazňují kolektivní práva společnosti, národů či jiných uskupení, například menšin.
Sociální práva, hospodářská práva a kulturní práva #45: Tato generace práv je reakcí na průmyslovou revoluci, na rozšířenou chudobu a rostoucí nerovnost. Tato práva opravňují jednotlivce získat ochranu od státu, zároveň se tato práva týkají i dalších aktérů (např. soukromého sektoru). Vlády zavazují k tomu, aby přijaly opatření, která vedou ke zlepšení sociální situace společnosti jako celku.
Občanská a politická práva #46: Tato práva byla navržena tak, aby chránila jednotlivé občany proti zásahům státu do jejich života, definují tak vztah mezi mocí a občany
Sociální a politický aktivismus #47: Aktivismus znamená mít snahu něco podpořit nebo něčemu zabránit, může jít o snahu o přímé sociální, politické, hospodářské či environmentální změny, nebo i o zachování status quo. Aktivismus je jinými slovy nenásilná forma boje. Existují různé formy aktivismu, jako například psaní dopisů do novin nebo politické kampaně, ekonomický aktivismus jako je bojkot nebo například i vědomé preferování některé vybrané společnosti, dále sem patří také shromáždění, pouliční pochody, stávky či hladovky. V současnosti hrají významnou roli v aktivismu sociální média.; Zdroje:
http://www.wikipedia.org
Pro bono publico #48: Pro bono publico je latinský výraz pro profesionální práci vykonávanou dobrovolně jako veřejnou službu, a to bezúplatně nebo za snížený poplatek. Častá je v advokacii, ale stále více se objevuje i v architektuře, marketingu, medicíně, technice a poradenských firmách. Na rozdíl od tradičního dobrovolnictví se pro bono služby opírají o specifické dovednosti profesionálů, kteří poskytují své služby pro ty, kteří si to nemohou dovolit.; Zdroje:
http://www.wikipedia.org
ombudsman #49: Člověk, obhajující lidská práva; veřejný ochránce práv.; Zdroje:
-
Mezinárodní soudní dvůr #50: Mezinárodní soudní dvůr je hlavním soudním orgánem OSN. Sídlí v Paláci míru v Haagu, v Nizozemsku. Za úkol má urovnávat spory, které mu předkládají státy, a poskytovat poradní stanoviska o právních otázkách, které mu předloží autorizované mezinárodní pobočky, agentury a Valné shromáždění OSN.; Zdroje:
http://www.wikipedia.org
"Stínové" zprávy #51: Stínové zprávy jsou zprávy vyhotovené zástupci občanské společnosti, různými nevládními organizacemi, think-tanky či občanskými sdruženími. Slouží k doplnění oficiálních zpráv vyhotovených vládou, kterým často chybí dostatek kritiky. Mezi organizace vytvářející takové zprávy patří například Amnesty International, Human Rights Watch a další.
Lobování a advokacie #52: Advokacie je politický proces jednotlivce nebo skupiny, jejímž cílem je ovlivnit veřejnou politiku a nebo rozdělení zdrojů v rámci politických, hospodářských a sociálních systémů a institucí. Lobbing (často vedený zájmovými skupinami) je forma advokacie, v jejímž rámci je vytvářen přímý přístup k zákonodárcům.; Zdroje:
http://www.wikipedia.org
Předsudky #53: Předsudky jsou nelogické pocity postavené na emocích, ignoranci a strachu z neznámého, které nám brání racionálně a jasně uvažovat. Často jsou namířeny proti různým sociálním nebo etnickým skupinám. Jsou to negativní stereotypy.; Zdroje:
Critical thinking module
Kritické myšlení #54: Je mnoho definicí a přístupu ke kritickému myšlení. Z logicko-analytického pohledu bychom mohli např. říci, že kritické myšlení je schopnost rozpoznat slabé argumenty, i když podporují náš vlastní názor.
Logický klam #55: Klam je argument, který používá slabé zdůvodnění. Argument může být klamavý bez ohledu na to, zda jeho závěr je pravdivý.
Argument #56: Argument je série vět, tvrzení nebo předpokladů, jejichž cílem je vysvětlit, přesvědčit, zdůvodnit. Obsahuje premisy a závěr, přičemž premisy závěr zdůvodňují. Argument nemusí být pravdivý.
Premisy a závěr #57: Premisy jsou tvrzení, které odůvodňují závěr argumentu. Závěr argumentu je tvrzení, které má být postaveno na logice, měl by být podložen fakty a vést k vytvoření správného úsudku.
Fakt #58: Fakt je informace, kterou si můžeme ověřit a její pravdivost podložit důkazy. Může to být také informace, která není podepřena důkazem, ale společnost se na ní obecně shodla. Faktem je tedy například i to, že hlavním městem Slovenska je Bratislava.
Hypotéza #59: Hypotéza je podobná předpokladu. Je to vědecky podložený, ale ještě definitivně nedokázaný předpoklad. S hypotézou se často setkáváme při akademické činnosti.
Názor #60: Názor je výrok, který my sami považujeme za pravdivý. Závisí jen od našeho úhlu pohledu, vkusu či osobní zkušenosti.
Předpoklad #61: Předpoklad je výrok, který může být pravdivý nebo nepravdivý. Předpoklad je to, co my sami považujeme za pravděpodobné.
Konstatování #62: Konstatování nabízí objektivní informaci, ale nepřesvědčuje. Neobsahuje premisy a závěr.
Stereotypy #63: Stereotypy jsou dlouhodobé zjednodušené představy o jiných lidech, skupinách nebo aktivitách. Nejsou negativní, ve skutečnosti nám pomáhají orientovat se ve světě. Například, když vidíme osobu se stetoskopem kolem krku, víme, že je to doktor (Ale mohl by to být například i herec)
Sekundární a primární zdroje #64: Primární zdroje jsou původní publikované materiály, například lékařská studia. Sekundárním zdrojem může být například zpráva v novinách, která se opírá o lékařskou studiu a tlumočí ji čtenářům srozumitelnějším jazykem. Právě interpretací, tj. převyprávěním, vzniká prostor pro nepřesnosti. Čtenář by si toho měl být vědom a přistupovat k informaci ze sekundárního zdroje obezřetněji.
Empowerment #65: Empowerment představuje takové politiky a strategie, které přinášejí více autonomie a svobodného rozhodování do životů lidí a komunit. Cílem empowermentu je udělat zainteresovaných soběstačnými, odpovědnými za jejich rozhodnutí a připravenými jednat. To se může dít například prostřednictvím poradenství, jejich vzdělávání a dalšího školení, ale také přes jejich právní ochranu a podporu rozvoje běžných státních struktur.; Zdroje:
http://www.bmz.de
http://www.partizipation.at
Pöppelmeier, Eike (2007): Sozialraumorientierung als Ansatz in der Entwicklungszusammenarbeit, Hamburg: Diplomica Verlag GmbH
Giniho koeficient #66: Giniho koeficient vynalezl italský statistik Corrado Gini. Používá se především na změření rozdílů v příjmech, nebo toho, jak je v zemi přerozděleny bohatství. Hodnota koeficientu se pohybuje od 0 po 1, přičemž 0 znamená rovné přerozdělení. Čím je koeficient vyšší, tím je přerozdělení nespravedlivějším.; Zdroje:
http://wirtschaftslexikon.gabler.de
Nejméně rozvinuté země (Least Developed Countries - LDCs) #67: Státy, které mají na jednoho obyvatele mimořádně nízké příjmy, nedostatečnou zdravotní péči, slabě vzdělané obyvatelstvo a nevýkonné ekonomiky, se podle OSN nazývají nejméně rozvinutými zeměmi. Řadíme mezi ně celkem 49 států, v nichž žije 12 procent světové populace. Patří mezi ně 34 afrických států, 14 zemí v Asii a Pacifiku a Haiti v Karibiku.; Zdroje:
http://www.unohrlls.org
http://wirtschaftslexikon.gabler.de
Mikroúvěry #68: Mikroúvěry jsou úvěry na malé částky peněz, běžně jde o částky ve výši řekněme 25 dolarů. Na rozdíl od tradičních bank a finančních institucí jejich poskytovatelé nevyžadují běžné formy jistoty, díky čemuž se k nim dostanou i ti, které by běžné banky odmítly. Od 70-tých let se stávají stále důležitějším nástrojem v rámci rozvojové spolupráce. Mikroúvěry vnímáme jako důležitý nástroj při snižování chudoby, ale nejsou všelékem. Mohou rovněž vézt k dluhům a jejich zabezpečení nezmění ekonomiky zemí jako celku.; Zdroje:
http://www.uni-heidelberg.de
http://www.wikipedia.org
Rozvojová spolupráce #69: Rozvojová spolupráce je souhrn aktivit různých aktérů (stát, nevládní organizace, mezinárodní a nadnárodní organizace a instituce a podobně) zaměřených na pomoc a podporu méně rozvinutých zemí směrem k udržitelnému rozvoji. Vychází z vnímání spoluodpovědnosti za globální rozvoj. Pojem rozvojová spolupráce nahrazuje předešlý pojem rozvojová pomoc, který je považován za zastaralý a nezobrazuje tuto činnost v celé její šíři a staví ji do tradiční pozice bohatého dárce a chudého příjemce.; Zdroje:
http://www.oecd-ilibrary.org
http://www.bpb.de
Participace (účast na rozhodování) #70: Zapojení veřejnosti do plánování i rozhodování. Vychází z toho, že ti, kterých se to dotýká by měly mít možnost být o nich informováni, vyjádřit se k nim, podílet se na jejich tvorbě a rozhodování.; Zdroje:
http://www.pdcs.sk/uvod-obcianska-participacia
Státy blahobytu (welfare states) #71: Jde o souhrnné pojmenování pro státy, které realizují mnoho programů, politik a aktivit, které slouží sociálnímu, materiálnímu a kulturnímu blahobytu jejich populace. Občanů by měly chránit například před negativními důsledky nezaměstnanosti, nemocí či úrazů.; Zdroje:
http://www.bpb.de
http://www.socialinfo.ch
Azyl #72: Podle článku 14 Všeobecné deklarace lidských práv má každý právo vyhledat a požívat v jiných zemích azyl před pronásledováním. Tohoto práva se však nelze dovolávat v případě stíhání na základě nepolitických trestných činů nebo řízení, které odporují cílům a zásadám Organizace spojených národů. Může se jednat například o strach z pronásledování na základě rasy, náboženského přesvědčení, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo z důvodu politického přesvědčení.
Vnitřní migrace #73: Jde o migraci uvnitř jednotlivých zemí. Na život jednotlivců může mít stejně výrazný vliv jako migrace mezi zeměmi.
Příslušníci třetích zemí #74: Příslušníci zemí, které z pohledu občanů EU nepatří do Evropské unie.
Transnacionalismus #75: Je to fenomén globálního propojování lidí. (Trans)migranti si budují svůj sociální prostor napříč národními hranicemi. Sociální a kulturní orientace jednotlivců se neváže na jedno místo, a vůbec nebere v úvahu státní hranice. Rozvoji transnacionalizmu pomohl například internet a snadno dostupné komunikační prostředky (Skype, Facebook, aj.) nebo nízkonákladoví přepravci.
Diaspora #76: Komunita lidí žijících v zahraničí, které spojuje tatáž etnická či národnostní identita. Sdílejí společnou kulturu nebo životní styl. Členové takové komunity mohou, ale nemusí být transmigranti.
"Advocacy" organizace #77: Organizace, které obhajují zájmy lidí či znevýhodněných skupin, ovlivňují veřejné politiky a rozdělování zdrojů.; Zdroje:
http://www.wikipedia.org
Aktivismus #78: Aktivismus znamená se snažit o změny v místě a ve společnosti, kde žijeme. Jedná se např. o změny politické, environmentální, sociální a ekonomické. Jedná se o nenásilnou formu.
Disident #79: Disident je v politickém slova smyslu člověk odlišně smýšlející, aktivní odpůrce establishmentu (zpravidla nenásilnou formou). Komunita disidentů bývá nazývána disent. Disidenti často bývají (zejména v nedemokratických státech) za své přesvědčení různě postihováni a trestáni, a to i odnětím svobody či smrtí.; Zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Disident
Filantropie #80: Filantropie znamená humanisticky motivovanou dobročinnost, dávání peněz, zboží, času nebo úsilí pro podporu obecně prospěšného účelu, zpravidla v delším časovém horizontu a s jasně definovanými cíli. V obecnější poloze lze filantropii pojmout jako jakýkoli altruistický počin, který směřuje k podpoře dobra nebo zlepšování kvality života.
Komunitní zahrady #81: Jedná se o skupinu lidí, která se společně podílí na obhospodařování půdy (zahrádkaření) - často pouze pro svůj vlastní užitek.
Nezisková organizace #82: Nezisková organizace je organizace (právnická osoba), jejímž účelem není vytvářet zisk, tedy která není obchodní společností ani jiným podnikatelským subjektem. Rozlišují se dvě hlavní skupiny neziskových organizací:
Nadace #83: Nadace je právnická osoba, podle současného českého práva účelové sdružení majetku zřízené zakladatelem nebo zakladateli k dosahování obecně prospěšných cílů.
Neziskový sektor #84: Jedná se o sektor s nevládními a neziskovými aktivitami. Někdy se nazývá "třetí sektor" - existující vedle státního a soukromého.
Participace (účast veřejnosti) #85: Participace může být považována za právo každého občana v demokratických systémech a znamená spoluúčast na rozhodnutích týkajících se celé společnosti a místa, kde žijeme.
Lobování #86: Lobbování je soustavné prosazování skupinových zájmů zejména v médiích, na veřejnosti, u orgánů státu a jeho představitelů. V širší podobě je lobbování součástí public affairs, tzv. managementu veřejných záležitostí, kde jde již o profesionální lobbování, prováděné agenturami a konzultačními společnostmi.
Občanská společnost #87: Společnost, která prosazuje konkrétní hodnoty a vytváří prostor pro fungování nevládních organizací. Definice se různí - někdy zahrnuje i rodinu a soukromý sektor, někdy se však jedná pouze o "třetí sektor".
Petice #88: Petice je dokument, který je adresován politikům různé úrovně či vládě či samosprávám a je podepsán mnoha jednotlivci. Může být doručena i po internetu.
Dobrovolnictví #89: Dobrovolnictví je obecně považováno za altruistickou činnost, která směřuje k šíření dobra a zlepšování kvality života. Výsledkem je pocit zadostiučinění a respektu, Je to činnost bez nároku na finanční zisk jednotlivce. Za odměnu může být považována tvorba a získávání nových dovedností, socializace a zábava.
Přímá akce #90: Prostor pro přímou akci vzniká, když skupina lidí iniciuje akci se záměrem odstranit existující problém, zdůraznit jiné možnosti/alternativy, nebo poukázat na možná řešení nějakého veřejného problému či sociální otázky. Toto zahrnuje nenásilné aktivity k přinuceni cílové skupiny či osoby ke spolupráci či vyjednávání. Příklady nenásilné přímé akce (nenásilný odpor či občanský odpor) jsou například sit-ins, protesty, okupace pracovního místa, Hacktivism atd.. Násilné přímé akce mohou zahrnovat politické násilí, sabotáž, poškození majetku, blokády, útok, atd..
Demonstrace #91: Demonstrace je pouliční protest mnoha lidí za účelem změny. Účast na demonstraci lze považovat jako občanský aktivismus
Eroze půdy #92: Může vzniknout přirozeným způsobem - působením tekoucí vody a větru, ale způsobují ji i lidé - orbou, nadměrným spásáním a odlesňováním. Může se objevit celoplošně nebo lineárně jen v určitých částech povrchu. Půda kvůli ní ztrácí cenné živiny, klesá její úrodnost a nakonec může vést až k tomu, že se již v půdě další plodiny neurodí. Na znepokojující úroveň se dostala především v tropech a subtropech, ale i v USA. Pohybuje se v rozmezí od vyčerpání až do úplného zničení půdy.; Zdroje:
http://www.umweltlexikon-online.de
Globální hektar #93: Lidé potřebují půdu, loviště ryb, lesy, prostor pro dopravu, k produkci potravin, nakládání s odpady, výrobu energie, hornictví, obytný prostor, ale i prostor pro výrobu kyslíku a vázání CO2. Jeden globální hektar je hektar průměrně biologicky produktivní plochy Země. Je to měrná jednotka pro průměrnou produktivitu tohoto prostoru v rámci jednoho roku. Vyčísluje biologickou kapacitu planety.; Zdroje:
http://www.footprintnetwork.org
Mezigenerační spravedlnost #94: Výraz mezigenerační spravedlnost se používá především v diskusi o udržitelnosti. V této souvislosti tento pojem vyjadřuje ekologicky udržitelný vztah k životnímu prostředí. I když se zabývá především spravedlností mezi současnými a budoucími generacemi, mezigenerační spravedlnost se týká i spravedlnosti mezi těmi, kteří žijí v současnosti.; Zdroje:
http://www.energie-fakten.de
Zabírání půdy #95: Prostřednictvím zabírání půdy se vlády a firmy dostaly k velkým plochám zemědělské půdy v zahraničních teritoriích, které využívají k pěstování zemědělských produktů nebo biopaliv určených na vývoz. Čelí však stále větší kritice, protože tyto produkty nejsou určeny na přímé dodávky potravin pro místní obyvatelstvo. Naopak jim často zaberou půdu, která nemůže být využita na vlastní obživu. Navíc vysoká spotřeba vody má na okolní oblasti negativní vliv. Pokud chceme dosáhnout pozitivního účinku pro většinu lidí v eknomicky méně rozvinutých zemích, dosáhneme toho jen se souhlasem a zapojením místního obyvatelstva.; Zdroje:
http://www.fian.at
Monokultura #96: V zemědělství znamená monokultura pěstování jen jednoho konkrétního druhu rostliny. Týká se to převážně pěstování rýže, bavlny, kávy či banánů. Pro podnikatele může být monokultura ekonomicky výhodnější než smíšené kultury, protože její pěstování vyžaduje jen pár specializovaných strojů. Levněji vyjdou i semena a hnojiva nakupovaná ve velkých množstvích. Z pohledu ekologie ale převažují nevýhody. Žížaly a jiné půdě prospěšné organismy odcházejí, půda se kvůli nedostatku minerálů namáhá, kvůli čemuž je třeba ji často hnojit. Kromě toho jsou rostliny náchylnější na různá onemocnění. Výsledkem je další používání pesticidů, což může vést k neúrodě, protože zvýšená spotřeba těchto pesticidů může vést k rezistenci.; Zdroje:
http://www.helpster.de
Potravinový řetězec #97: "Jíst a nechat se sníst", takto bychom mohli ve zkratce vystihnout potravinový řetězec. Na jeho začátku jsou rostliny, které mohou prostřednictvím fotosyntézy produkovat své vlastní živiny. Tyto rostliny jsou potravou pro další organismy. Na konci potravinového řetězce jsou masožravá a býložravá zvířata a člověk. Pokud by například došlo k vyhynutí žraloků, ovlivnilo by to populaci mnoha mořských tvorů. Výsledkem by byly vážné problémy, které by zasáhly celý ekosystém. Dalším problémem jsou člověkem vytvořené znečišťující látky (pesticidy, hnojiva, plyny a podobně), které se ukládají do půdy, vody a rostlin. Nakonec projdou potravinovým řetězcem a najdou si cestu až k lidem.; Zdroje:
http://www.umad.de
http://www.biologie-schule.de
https://www.sharksavers.org
"Zelená" elektřina #98: Ekologickou nebo zelenou elektřinou nazýváme elektrickou energii, která se vyrábí s využitím obnovitelných zdrojů energie. Mezi takové zdroje patří solární energie, větrná energie, geotermální energie, biomasa a bioplyn, ale i malá vodní elektrárna. Na rozdíl od energie z uhlí, zemního plynu a ropy, poskytuje zelená elektřina udržitelné zásobování energií. Elektřina vyrobená spalováním odpadu a velké vodní elektrárny jsou ekologicky sporné, a proto pod zelenou elektřinu nespadají. Blízko k udržitelnosti a pozitivním vlivům na klima má i nukleární energie, kritici jí však vytýkají potenciální rizika. Stále však jde o velmi čistou energii.; Zdroje:
http://www.wikipedia.org
Pesticidy #99: V oblasti ochrany rostlin jsou pesticidy obecným výrazem pro chemické látky, které odrazují škůdce, zabraňují jim množit se nebo je zabíjejí. Zemědělci je používají k tomu, aby jim vzrostla produkce a tím stouply výnosy. Pesticidy mohou vyvést ekosystém z rovnováhy, zbytky insekticidů případně protiplísňových přípravků mohou nakonec poškodit i lidské zdraví. Glyfosát, který je účinnou látkou v různých herbicidních přípravcích, se nachází v moči každého průměrného Evropana. Existuje přitom podezření, že narušuje reprodukci, embryonální a fetální vývoj, podporuje vznik rakoviny u zvířat i lidí. Při bio zemědělství je používání pesticidů zakázané.; Zdroje:
http://derstandard.at
http://marktcheck.greenpeace.at
Virtuální voda #100: Výraz virtuální voda poprvé použil John Anthony Allan z Velké Británie v 90. letech. Na rozdíl od přímého použití vody to je voda, která je nezbytná k výrobě určitého výrobku (od sázení, přes sběr, výrobu, dopravu až po zhotovení). Rozlišujeme přitom zelenou virtuální vodu (přírodní podzemní vody a srážky) a modrou virtuální vodu (umělé zavlažování). Globální vodní stopa je největší při výrobě potravin a dalších zemědělských produktů.; Zdroje:
http://marktcheck.greenpeace.at
http://www.virtuelles-wasser.de
http://www.oeko-fair.de
Koloběh vody #101: Koloběh vody se začíná, když slunce vypařuje vodu z oceánů, půdy, jezer a řek. Voda se tak dostává do atmosféry a nakonec se ve formě deště, sněhu či krup vrací zpět na zemský povrch. Srážky buď dosáhnou spodní vodu v půdě nebo se dostanou do řek a pokračují dále do jezer a moří, z nichž se může voda nakonec znovu odpařit. Emise škodlivě působí na ovzduší a prostřednictvím cirkulace vody na půdu. Vzniká kyselý déšť, který způsobuje značné škody na samotném životním prostředí (odlesňování, acidifikace oceánů atd.).; Zdroje:
http://www.umweltlexikon-online.de
http://www.wikipedia.org
Obchodování s emisemi #102: Při obchodování s emisemi jde o distribuci předem dohodnutého množství certifikátů odpovídajících určitému množství skleníkových plynů. Stát, který produkuje více emisí, si musí koupit certifikáty, země, která produkuje méně CO2, své přebytečné certifikáty prodává. Je třeba rozlišovat mezi obchodováním s emisemi mezi zeměmi, které přijaly Kjótský protokol a vnitřní obchodování s emisemi v rámci EU a jejích společnostmi. Cílem je snížit emise skleníkových plynů, aniž byla stanovena pevná hranice. V praxi je však velmi obtížné kontrolu emisí realizovat.; Zdroje:
Latif, Mojib (2007): Bringen wir das Klima aus dem Takt? Hintergründe und Prognosen. Frankfurt/M.: Fischer Taschenbuch
Omphalius, Ruth/Azakli, Monika (2008):Klimawandel. Würzburg: Arena Verlag GmbH
Schüppel, Katrin (2007): Klimawandel und Klimaschutz. Informationen, Hintergründe, Diskussionsanregungen. Mülheim an der Ruhr: Verlag an der Ruhr
http://www.bpb.de
http://oe1.orf.at
http://www.wikipedia.org
Fosilní paliva #103: Příklady fosilních paliv jsou uhlí, ropa, plyn či rašelina. Tato paliva vznikala miliony let a jsou produktem rozkladu mrtvých zvířat a rostlin. Pokrývají většinu energetické poptávky zemí prvního světa. Fosilní paliva nejsou obnovitelná, to znamená, že jednou zákonitě dojdou. Spalování fosilních paliv k výrobě energie je hlavní příčinou produkce oxidu uhličitého produkovaného lidmi.; Zdroje:
Latif, Mojib (2007): Bringen wir das Klima aus dem Takt? Hintergründe und Prognosen. Frankfurt/M.: Fischer Taschenbuch
Omphalius, Ruth/Azakli, Monika (2008):Klimawandel. Würzburg: Arena Verlag GmbH
Schüppel, Katrin (2007): Klimawandel und Klimaschutz. Informationen, Hintergründe, Diskussionsanregungen. Mülheim an der Ruhr: Verlag an der Ruhr
http://www.bpb.de
http://oe1.orf.at
http://www.wikipedia.org
Bod zlomu (tipping point) #104: Fenomén, při kterém od určitého bodu dojde k samoposilování změny klimatu. Nastane tehdy, pokud se nám nepodaří snížit emise skleníkových plynů, a tím zpomalit nárůst teploty. Například, čím tenčí bude ledovec v Grónsku, tím rychleji roztaje. Když led, který je bílý, roztaje, půda či voda, které jsou tmavé, odrazí méně slunečních paprsků, díky čemuž se Země ohřívá ještě více. V permafrostu tajgy a tundry se nacházejí obrovské množství metanu. Pokud se tento permafrost rozmrazí, uniknou plyny, které oteplují klima a Země se bude oteplovat ještě více.; Zdroje:
Latif, Mojib (2007): Bringen wir das Klima aus dem Takt? Hintergründe und Prognosen. Frankfurt/M.: Fischer Taschenbuch
Omphalius, Ruth/Azakli, Monika (2008):Klimawandel. Würzburg: Arena Verlag GmbH
Schüppel, Katrin (2007): Klimawandel und Klimaschutz. Informationen, Hintergründe, Diskussionsanregungen. Mülheim an der Ruhr: Verlag an der Ruhr
http://www.bpb.de
http://oe1.orf.at
http://www.wikipedia.org
Kjótský protokol #105: Kjótský protokol byl pojmenován po japonském městě, ve kterém se konala Kjótská konference. Schválený byl v roce 1997, vstoupil v platnost v roce 2005. Země, které jsou jeho signatáři, protokol zavazuje snížit jejich roční emise skleníkových plynů. Jednotlivé země mají různé požadavky, které jsou převážně závislé na jejich hospodářském vývoji. Účinek tohoto protokolu je však diskutabilní, protože neexistují žádné sankce a USA, které jsou jedním z hlavních producentů emisí skleníkových plynů, ho odmítli ratifikovat.; Zdroje:
Latif, Mojib (2007): Bringen wir das Klima aus dem Takt? Hintergründe und Prognosen. Frankfurt/M.: Fischer Taschenbuch
Omphalius, Ruth/Azakli, Monika (2008):Klimawandel. Würzburg: Arena Verlag GmbH
Schüppel, Katrin (2007): Klimawandel und Klimaschutz. Informationen, Hintergründe, Diskussionsanregungen. Mülheim an der Ruhr: Verlag an der Ruhr
http://www.bpb.de
http://oe1.orf.at
http://www.wikipedia.org
Ekonomicky se rozvíjející země #106: Nejsou žádné obecně akceptované, měřitelné a platné normy, kdy zemi považujeme za rozvíjející se. Často se však výraz používá pro méně rozvinuté země, které jsou industrializované. V těchto zemích ukazatele sociálního rozvoje zaostávají za těmi ekonomickými. Za tyto země často považujeme Brazílii, Čínu a Indii.; Zdroje:
Latif, Mojib (2007): Bringen wir das Klima aus dem Takt? Hintergründe und Prognosen. Frankfurt/M.: Fischer Taschenbuch
Omphalius, Ruth/Azakli, Monika (2008):Klimawandel. Würzburg: Arena Verlag GmbH
Schüppel, Katrin (2007): Klimawandel und Klimaschutz. Informationen, Hintergründe, Diskussionsanregungen. Mülheim an der Ruhr: Verlag an der Ruhr
http://www.bpb.de
http://oe1.orf.at
http://www.wikipedia.org
Skleníkový efekt #107: Oxid uhličitý a další plyny brání tomu, aby se sluneční záření, které dopadne na Zemi, celé vrátilo zpět do vesmíru. Tento jev se nazývá skleníkový efekt - jelikož sklo ve skleníku se chová úplně stejně. Tento fenomén umožňuje, aby byl na Zemi život, protože bez něj by bylo na naší planetě příliš chladno. Kvůli dodatečným skleníkovým plynům však teplota na Zemi stoupá.; Zdroje:
Latif, Mojib (2007): Bringen wir das Klima aus dem Takt? Hintergründe und Prognosen. Frankfurt/M.: Fischer Taschenbuch
Omphalius, Ruth/Azakli, Monika (2008):Klimawandel. Würzburg: Arena Verlag GmbH
Schüppel, Katrin (2007): Klimawandel und Klimaschutz. Informationen, Hintergründe, Diskussionsanregungen. Mülheim an der Ruhr: Verlag an der Ruhr
http://www.bpb.de
http://oe1.orf.at
http://www.wikipedia.org
Emise skleníkových plynů #108: Vypouštěné plyny zachycující odražené sluneční záření a způsobují, že se teplo drží v blízkosti zemského povrchu. Existuje 30 skleníkových plynů, nejdůležitějšími z nich jsou oxid uhličitý, metan, oxid dusný a fluorované plyny. Na jedné straně syntetické plyny zachycují tepelnou energii s různou účinností, na straně druhé zůstávají v atmosféře různě dlouho.; Zdroje:
Latif, Mojib (2007): Bringen wir das Klima aus dem Takt? Hintergründe und Prognosen. Frankfurt/M.: Fischer Taschenbuch
Omphalius, Ruth/Azakli, Monika (2008):Klimawandel. Würzburg: Arena Verlag GmbH
Schüppel, Katrin (2007): Klimawandel und Klimaschutz. Informationen, Hintergründe, Diskussionsanregungen. Mülheim an der Ruhr: Verlag an der Ruhr
http://www.bpb.de
http://oe1.orf.at
http://www.wikipedia.org
Environmentální uprchlíci #109: Za ekologické či klimatické uprchlíky považujeme ty lidi, kteří jsou nuceni opustit své domovy kvůli klimatickým změnám a přírodním katastrofám. Tento výraz se objevil ve zprávě Programu OSN pro životní prostředí v roce 1985. Přestože počet environmentálních uprchlíků roste, Ženevská úmluva zatím ničení životního prostředí neuznává jako důvod k útěku ze země.; Zdroje:
Latif, Mojib (2007): Bringen wir das Klima aus dem Takt? Hintergründe und Prognosen. Frankfurt/M.: Fischer Taschenbuch
Omphalius, Ruth/Azakli, Monika (2008):Klimawandel. Würzburg: Arena Verlag GmbH
Schüppel, Katrin (2007): Klimawandel und Klimaschutz. Informationen, Hintergründe, Diskussionsanregungen. Mülheim an der Ruhr: Verlag an der Ruhr
http://www.bpb.de
http://oe1.orf.at
http://www.wikipedia.org
Globální klimatický výbor (global climate committee) #110: Mezivládní panel o změně klimatu (The Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC), který se také nazývá globální klimatický výbor, byl založen v roce 1988 Programem OSN pro životní prostředí (UNEP) a Světovou meteorologickou organizací (WMO). Hlavním úkolem IPCC je zhodnocovat rizika globálního oteplování a pracovat na strategiích, které budou oteplování předcházet a na tom, jak toto oteplování zvládat. Tyto strategie mají následně předkládat autoritám, které mají rozhodující slovo. Pátá hodnotící zpráva vyšla v roce 2014.; Zdroje:
Latif, Mojib (2007): Bringen wir das Klima aus dem Takt? Hintergründe und Prognosen. Frankfurt/M.: Fischer Taschenbuch
Omphalius, Ruth/Azakli, Monika (2008):Klimawandel. Würzburg: Arena Verlag GmbH
Schüppel, Katrin (2007): Klimawandel und Klimaschutz. Informationen, Hintergründe, Diskussionsanregungen. Mülheim an der Ruhr: Verlag an der Ruhr
http://www.bpb.de
http://oe1.orf.at
http://www.wikipedia.org
Cíl dvou stupňů #111: Cíl dvou stupňů byl zformulován v roce 2009 na Kodaňské konferenci o klimatu. Znamená, že dlouhodobě nemůže globální oteplování překročit dva stupně Celsia nad předindustriální průměr, protože by se začalo samo sebou posilovat.; Zdroje:
Latif, Mojib (2007): Bringen wir das Klima aus dem Takt? Hintergründe und Prognosen. Frankfurt/M.: Fischer Taschenbuch
Omphalius, Ruth/Azakli, Monika (2008):Klimawandel. Würzburg: Arena Verlag GmbH
Schüppel, Katrin (2007): Klimawandel und Klimaschutz. Informationen, Hintergründe, Diskussionsanregungen. Mülheim an der Ruhr: Verlag an der Ruhr
http://www.bpb.de
http://oe1.orf.at
http://www.wikipedia.org
"majoritní svět" (majority world) - země globálního Jihu #112: Tento pojem se pokouší narušit "černobílou" terminologii rozvoje. Výrazy majoritní a minoritní svět se neodvíjí od stupně ekonomického rozvoje dané země, ale poukazují na mocenské nerovnosti ve světě a na to, co většina lidí na naší planetě "nemá" (nebo k tomu má pouze omezený přístup). A naopak.
Minoritní svět (minority world) - země globálního Severu #113: Tento pojem se pokouší narušit "černobílou" terminologii rozvoje. Výrazy majoritní a minoritní svět se neodvíjí od stupně ekonomického rozvoje dané země, ale poukazují na mocenské nerovnosti ve světě a na to, co většina lidí na naší planetě "nemá" (nebo k tomu má pouze omezený přístup). A naopak.
Minority #114: Etnicé, národní, náboženské, lingvistické, kulturní a další skupiny lidí, které jsou v menšině, a cítí to jako součást své identity.; Zdroje:
http://www.minorityrights.org/566/who-are-minorities/who-are-minorities.html
Genderová rovnost #115: Genderová rovnost vyjadřuje situaci, ve které pohlaví dané osoby nehraje vůbec žádnou roli, tj. nemá dopad na životní situaci dané osoby. Cílem je, aby se s muži i ženami zacházelo stejně bez jakékoliv diskriminace založené na genderu.; Zdroje:
http://en.wikipedia.org/wiki/Gender_equality
watchdog (hlídací pes) #116: Lidé či organizace, které monitorují určité dění ve společnosti ve snaze zabránit nelegálním záležitostem, např. korupci (Transparency International); Zdroje:
-
sociální média #117: Sociální média podporují interakci mezi lidmi a pomáhají sdílet a vyměňovat si informace a nápady v rámci virtuálních komunit a sítí.; Zdroje:
-
"Peer reviewed" periodikum #118: Periodikum s akademickými texty (např. výsledky výzkumů), které byly schváleny skupinou odborníků a splňují nutné standardy.; Zdroje:
-
reportážní žánr #119: Tento žánr by měl být: stručný, faktický a popisný. Neměl by obsahovat názory či postoje.
publicistický žánr #120: Tento žánr pátrá po propojeních, přináší argumenty a závěry. Důležitou součástí je názor autora či média.
nová sociální hnutí #121: Nová sociální hnutí (new social movements) jsou především sociálního a kulturního charakteru (spíše než ekonomického či politického, jak to bývalo zvykem dříve). Často jsou to neformální sociální sítě podporovatelů a ne-členů.; Zdroje:
-
anti-apartheid #122: Anti-apartheid byl vnitřní odboj v JAR během apartheidu. Jedním z nejznámějších představiteů byl Nelson Mandela.
Daňová asignace #123: Daňová asignace - systém, který dovoluje daňovým poplatníkům vybrat si nevládní organizaci, které budou poskytovat určitou část svých daní (obvykle 1-2 %). Liší se podle zemí.
Mezinárodní svaz ochrany přírody (International Union for the Conservation of Nature) #124: Tento svaz by založen ve Švýcarsku v roce 1948. Jejím poslaním je hledat "pragmatická řešení nejpalčivějších environmentálních a rozvojových problémů". Jednou z činností je vydávání seznamu ohrožených druhů.; Zdroje:
http://en.wikipedia.org/wiki/International_Union_for_Conservation_of_Nature