Kritické myšlení

Analýza informací

Když jsme si ověřili míru důvěryhodnosti zdroje, můžeme přejít ke kritické analýze informací v něm obsažených. Měli bychom se zaměřit na podstatu informace samotné a číst "mezi řádky".

Pro nekritického příjemce jsou informace zdrojem toho, co považuje za fakta. Své poznatky získává tak, že daná "fakta" absorbuje. Naopak, pro kritického příjemce je přijímaná informace pouze vyobrazením určitého souboru faktů, předpokladů a názorů tak, jak je vnímá její autor. Kritický příjemce tedy nerozeznává jen to, co je v informací obsaženo, ale i to, jak informace dané téma odráží. Uvědomuje si, že každá jedna informace je unikátním výtvorem konkrétního autora.

Nekritický příjemce si například přečte knihu o dějinách, aby nahlédl na obecně akceptovanou interpretaci daných událostí. Kritický příjemce si tutéž knihu přečte, aby zjistil jaký pohled nabízí na dané historické dění a zhodnotil výběr faktů, předpokladů a názorů, které ho dovedou k dalšímu poznání a vlastním závěrům.

Co se informace snaží říct?

Při kritické analýze bychom si měli klást následující otázky:

• Na základě jakého klíče vybíral autor informace?
• Uvádí příklady a případové studie?
• Argumentuje?
• Apeluje na sympatie?
• Vytváří kontrast, aby objasnil své stanovisko?

Kritický příjemce na základě analýzy vyvodí, co informace znamená jako celek.

Kriticky myslící člověk využívá čtyři základní kroky, jak analyzovat informace:

• Zjistit, o čem je samotná informace (například jejím převyprávěním si uvědomíme, o čem se mluví v původním textu);
• zjistit, o co se autor informace snaží, jaký je jeho záměr;
• identifikovat použitý tón a přesvědčovací prvky včetně manipulativních technik;
• interpretovat informaci jako celek (analýza informace s cílem konstatovat, jaký je její celkový význam).