Rozvoj

"Je to na nás." říká Bono
Pop kultura pomoci

"Nemůžeme říci, že by naše generace nevěděla, jak na to. Nemůžeme říci, že si to naše generace nemůže dovolit. A nemůžeme říci, že to naše generace nemá důvod udělat. Je to na nás," říká Bono o konci chudoby. Je to skutečně na nás - na lidech z ekonomicky rozvinutých zemí? Podívejme se na jiné perspektivy tohoto problému.

Ať už se nám to líbí nebo ne, pro šíření povědomí o nepopulárních problémech je role celebrit klíčová. I v posledních 25 letech byly s nimi rozvojové otázky neoddělitelně spjaty. Kromě Bona si stačí vzpomenout například na Angelinu Jolie. Podle některých lidí však angažovanost celebrit v rozvoji vede k vážnému zjednoduššení této problematiky a znevažuje kampaně aktivistů po celém světě. Seriózní analýza rozvojových politik se tak dostává do pozadí.

Angažovanost celebrit se časem posunula od jejich "požehnání" k zapojování se do odborné diskuse. Do jisté míry to způsobila potřeba prokázat jejich důvěryhodnost. Nestačí totiž, pokud celebrita řekne, že jí na tom záleží, měla by alespoň naoko vědět, o čem mluví. Tento posun v angažovanosti celebrit směrem k odborné stránce věci je často kritizován. Např. William Easterly tvrdí, že mnoho dalších lidí zapojených do tvorby rozvojových politik je tak vytlačováno do pozadí. A zároveň to dává příliš velkou, a mnohdy i nezaslouženou, váhu názorům určitého jednotlivce. Easterly se domnívá, že celebrity by se měli držet pouze jasného morálního poselství, nezabývat se detaily rozvojové politiky a spoléhat se jen na svůj "morální instinkt".

Motivace celebrit při angažovanosti v boji proti úmrtnosti matek, při podpoře udržitelného života lidí v ekonomicky méně rozvinutých zemích či podpoře léčby novorozeneckých nemocí bývá různá. Některé to dělají pro dobrou image, jiné se však opravdu snaží pomoci a domnívají se, že z jejich veřejně známé pozice na to mají šanci. Je však jejich postup opravdu neškodný a skutečně pomáhá?

Např. zambijská ekonomka Dambisa Moyo English untranslated Dambisa Moyo odsuzuje vliv celebrit (dobré slovo však nenajde ani na poskytovatelech pomoci), jejich pomoc nazývá "nablýskanou pomocí", anglicky "glamour aid":

Představte si dlouhé řady lidí, kteří stáli na slunci, jen aby mohli hlasovat za prezidenta, který je ve skutečnosti bezmocný, protože se poskytovatelé pomoci nebo představitelé 'nablýskané pomoci' rozhodli vyjadřovat jménem celého kontinentu.

Jak by se cítili Britové, kdyby jim zítra Michael Jackson začal mluvit do toho, jak by se měly vymanit z krize na trhu nemovitostí?"

Dambisa Moyo, absolventka Harvardu a Oxfordu původem ze Zambie, poukazuje ve své kritice na dvě ukázkové "glamour aid" celebrity bojující proti chudobě - hudebníků Bona a Boba Geldofa. Tvrdí, že jsou až příliš provázaní s "průmyslem nablýskaného pomoci" a mají příliš velký vliv na rozvojovou pomoc.

Dambisa Moyo ve své knize “Dead Aid” Dead Aid, Dambisa Moyo píše, že na rozdíl od všeobecného přesvědčení má takováto podpora na Afriku negativní vliv, zejména tam, kde vytváří závislost vlády na pomoci a potlačuje vlastní růst a rozvoj. To je v konečném důsledku pro Afriku neudržitelné a zcela škodlivé.

Samostatnou kategorii tvoří vlastní rozvojové pokusy celebrit. Např. New York Times píše o projektu Madonny "Raising Malawi" New York Times a opět poukazuje na to, jakou roli hrají celebrity při zvyšování informovanosti a při zajišťování finančních prostředků určených na mezinárodní rozvojovou pomoc.

Zpráva však zároveň hovoří o kolapsu Madonnina špatně řízeného projektu a staví dobré úmysly pomoci do špatného světla.

Otázky k zamyšlení

• Myslíte si, že kampaně celebrit mají dlouhodobý vliv? Svůj názor podložte argumenty.