Rozvoj
Tento modul se zabývá tématem rozvoje, co to vlastně je a jak se nás dotýká.
Plánovači versus hledači
"McRozvoj nefunguje! Rozvoj není fastfoodová restaurace nabízející rychlé řešení - hluboké a trvanlivé změny vyžadují čas."
A je čas pro příběh. Jedna nevládní organizace chtěla pomoct vesnici v Kolumbii s produkcí rýže. Vytvořila zemědělskou asociaci místních rolníků, koupila jim stroj na mlácení rýže, stroj na její čištění, generátor a traktor. Produkce rýže vzrostla a sdružení se podařilo prodat rýži za vůbec nejvyšší cenu, jakou si kdy místní pamatovali. Projekt měl velký úspěch. Pak nevládní organizace z vesnice odešla. Avšak o několik let později se tam jeden z pracovníků organizace vrátil a zjistil, že sdružení se rozpadlo a veškeré vybavení bylo rozbité nebo nepoužívané rezavělo na polích. Ve skutečnosti některé z dodaných zařízení nebyly nikdy ani použity. Když zaměstnanec nevládní organizace procházel vesnicí, lidé mu říkali: "Kdyby se vaše organizace vrátila a pomohla nám, dosáhli bychom víc."
Smutnou pravdou je, že takové příběhy nejsou vzácností. Po celém světě můžete nalézt roztroušené tzv. "Rozvojové hřbitovy" - darované zařízení, která rezaví, latríny, které nebyly nikdy použity, sdružení, která se rozpadla a projekty, které se rozpadly krátce poté, co nevládní organizace opustily dané místo.
Proč je to tak?
Mnohé rozvojové intervence bohužel nebyly realizovány participačně. Namísto toho se používal "projektový přístup". V rámci něj lidé ze zemí globálního Severu vybrali typ intervence, naplánovali jak ho dosáhnout, rozhodli co a jak, a nakonec pro cílovou skupinu projekt zrealizovali. Bylo to rychlejší, než kdyby měli žádat místní komunitu o jejich názor. Důsledkem však je, že se tomuto "McRozvoji" založenému na principu rychlého občerstvení nepodařilo obsloužit 2,5 miliardy zákazníků - chudých lidí, kteří tvoří přibližně 40 procent světové populace a stále žijí z méně než dvou dolarů na den.
Mnohé z těchto projektů také nebraly v úvahu místní kulturu. Kvůli tomu je jejich místní komunity neakceptovaly, nebo se projekty vůbec nedaly na určité prostředí aplikovat. Fakt, že nějaký projekt dobře funguje např. v ČR, ještě neznamená, že bude dobře fungovat v kulturním, ekonomickém a institucionálním prostředí subsaharské Afriky.
Příklad:
Do Latinské Ameriky přišel tým, který měl postavit dům pro pastora místního kostela. Při navrhování domu tým umístil toaletu doprostřed budovy, což je však v rozporu s místní kulturou, která toaletu umisťuje zásadně do zadní části domu. Pastor neměl možnost vidět plán domu v předstihu. Chybu objevil až během výstavby, kdy již byly jeho námitky k ničemu. Tým se sice krátkodobě cítil spokojeně - vždyť přece dali člověku tolik potřebnou střechu nad hlavou - pastor se však za svůj dům stydí a není si jist, zda v něm chce žít.