Rozvoj

Tento modul se zabývá tématem rozvoje, co to vlastně je a jak se nás dotýká.

Rozvojové cíle tisíciletí - krok vpřed v efektivnosti

Později v roce 2002 se od tohoto základu začala odvíjet širší diskuse o účinnosti a efektivnosti rozvojové spolupráce. Touto otázkou se zabývalo hned několik iniciativ, nejdůležitější jsou:

Busanské partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci, 2011.
The Monterrey Consensus of the International Conference on Financing for Development UN 2002
Pařížská deklarace o účinnosti rozvojové pomoci, 2005.
Akční program z Akkry, 2008.
The Rome Declaration on Harmonization - Rome High Level Forum 2003
Joint Marrakech Memorandum - Second International Round Table Marrakech 2004

Správná odpověď: Pařížská deklarace o účinnosti rozvojové pomoci, 2005. ; Akční program z Akkry, 2008. ; Busanské partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci, 2011.

Základním kamenem pro efektivitu rozvojové spolupráce je Pařížská deklarace o účinnosti rozvojové pomoci stanovující rámec nové rozvojové architektury. Popisuje "technické" postupy, které by měly vést k efektivnější realizaci rozvojové spolupráce s cílem dosáhnout MDGs. Stojíc na pěti principech (vlastnictví, přizpůsobení, harmonizace, řízení zaměřené na výsledky a vzájemná odpovědnost a transparentnost) měla rozvojová spolupráce mezi vládami mít za cíl zlepšení dopadů vynaložených finančních prostředků.

The Accra Agenda for Action (AAA 2008) followed and should support implementation of the Paris Declaration.

Nezávislá evaluace plnění hlavních úkolů vyplývajících z Pařížské deklarace ukázala, že pokrok v jejich naplňování je minimální. Úkoly, jejichž realizaci měly na bedrech především země globálního Jihu, byly z větší části splněny, ale v úkolech, které měly udělat země globálního Severu, se žádný pokrok nedosáhl.

Jeden z nejvýznamnějších dopadů na rozvojovou spolupráci starých dárcovských zemí přišel díky činnosti nových partnerů a dárců. Např. země BRICS se stali novými silnými partnery v rozvoji.

Cílem setkání v korejském Busanu, které se konalo koncem roku 2011, mělo být vyhodnocení monitoringu pokroku při realizaci plnění Pařížské deklarace a akčního programu z Akkry. Pokroky však byly podle zprávy jen slabé a nesplňovaly očekávání, které byly do této agendy původně vkládany. Proto a také s přihlédnutím na nové dárce (zejména na Čínu) byl summit v Busanu využit k přípravě "Nového partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci".

Do diskuse se jako partneři zapojili i zástupci občanské společnosti. Mimo jiné se rozhodli posílit svou zodpovědnost za své realizované rozvojové intervence. Diskuse končila v roce 2010 stanovením takzvaných Istanbulských principů rozvojové efektivnosti.